Antikoncepce a její vliv na játra | Medicína | Trendy zdraví

Hlavní strana » Medicína » Článek

Antikoncepce a její vliv na játra

22. 9. 2010

Zda může mít hormonální antikoncepce nežádoucí účinky a zda ji mohou užívat ženy s jaterním onemocněním, vysvětluje hepatolog Doc. MUDr. Petr Urbánek, CSc. z Interní kliniky 1. LF UK a ÚVN Praha.

Stále aktuální téma

Hormonální antikoncepce představuje z pohledu hepatologa velmi aktuální a zároveň kontroverzní téma. V řadách veřejnosti, a to nejenom laické, ale i odborné, je poměrně hluboce zakořeněna představa o relativně vysokém počtu „jaterních“ nežádoucích účinků těchto velmi často předepisovaných preparátů.

Studie o vlivu antikoncepce

Do souvislosti s podáváním hormonální antikoncepce je tradičně dáván výskyt nezhoubných nádorů jater, především tzv. adenomů. Při podrobné revizi odborné literatury ale bylo zjištěno, že klinické studie zabývající se problematikou příčinné souvislosti adenomů a antikoncepce pocházejí ze 70. a 80. let 20. století. Jedná se tudíž o období, kdy hormonální antikoncepce byla v počátcích svého vývoje a kdy jednotlivé preparáty obsahovaly až 10× vyšší dávky hormonů oproti současnosti. V těchto studiích byl navíc výskyt nádorů vázán na dlouhodobé podávání antikoncepce, nádory byly pozorovány až po více než 5 letech jejího podávání. Z období posledních cca 10 – 15 let nejsou dostupné žádné větší klinické studie, které by možnou souvislost výskytu jaterních nádorů s hormonální antikoncepcí prokázaly. Z moderního pohledu tzv. medicíny založené na důkazech je proto nutno považovat tuto souvislost za nepravděpodobnou.

Možný vliv účinných látek na játra

Další otázkou, která se v souvislosti s hormonální antikoncepcí široce diskutuje, je možnost přímého poškození jaterní tkáně vlastní účinnou látkou obsaženou v konkrétním preparátu. Jde vlastně o obecnou možnost toxického jaterního poškození těmito preparáty. I z tohoto pohledu je nutno podle současných znalostí považovat antikoncepci za velmi bezpečnou. Podle literárních údajů nepatří dnes užívané preparáty mezi léky s vyšším počtem hlášených polékových poškození jater. Vše nasvědčuje tomu, že je tomu spíše naopak. Vysvětlení je nutno hledat v chemické povaze látek (jde o látky strukturálně většinou velmi blízké tělu vlastním hormonům) a opět v tom, že jsou podávány v dávkách v řádu mikrogramů.

Cévní zásobení jater a antikoncepce

Třetím okruhem nežádoucích účinků, který bývá dáván do souvislosti s antikoncepcí, jsou onemocnění jater vyvolaná poruchami cévního zásobení jater. Jde o jedinou skupinu nežádoucích účinků, u kterých se příčinná souvislost s hormonální léčbou považuje dnes za jistou. Je však třeba konstatovat, že k těmto onemocněním dochází v naprosté většině u žen, které jsou k cévním onemocněním predisponovány. V typickém případě se jedná o dispozici genetickou, kdy je v důsledku genetických změn narušena přirozená rovnováha mezi srážlivými a protisrážlivými mechanismy krve ve prospěch větší tendence ke srážení. Jde o tzv. hyperkoagulační stavy. V těchto případech může antikoncepce uspíšit manifestaci onemocnění a může dojít například k uzávěru žil vedoucích krev z jater do srdce.

Antikoncepce a ženy s jaterním onemocněním

Zcela specifickou hepatologickou otázkou je podávání antikoncepce ženám, které mají nějaké jaterní onemocnění. V naprosté většině případů lze v těchto indikacích považovat podání antikoncepce za bezpečné, nesoucí jen minimální či dokonce teoretické riziko. V řadě případů je podávání spolehlivé antikoncepce dokonce žádoucí, protože případná gravidita může být tím momentem, který vede ke zhoršení jaterního onemocnění. Zhoršení v těchto případech nemusí nastat přímo během gravidity, ale i v období po porodu.


publikováno: 22. 9. 2010, v rubrice Medicína
Štítky: antikoncepce

Další články v rubrice Medicína:

Design: Jana Pospíšilová, Kód: Karel Koliš | Prohlášení
(c) Trendy zdraví 2009+