Bojíte se rentgenového vyšetření? | Medicína | Trendy zdraví

Hlavní strana » Medicína » Článek

Bojíte se rentgenového vyšetření?

19. 1. 2015

Pro diagnostické ozáření v lékařství platí, že přínos vyšetření musí být vyšší než riziko poškození pacienta zářením. Víc o rentgenovém vyšetření vysvětluje Prof. MUDr. Josef Vymazal, DSc. náměstek pro zdravotní péči Ministerstva zdravotnictví ČR, lékař radiodiagnostického oddělení centra Nemocnice Na Homolce.

Nemůže mít rentgenové vyšetření nějaké nežádoucí účinky?

Rentgenové záření v dávkách používaných v lékařství nemá bezprostřední škodlivé účinky, ale může poškodit genetickou informaci v buněčných jádrech a tak vést k pozdním účinkům – vzniku zhoubných nádorů nebo genetickému poškození u potomků. U dávek v rentgenové diagnostice je toto riziko minimální, nicméně tyto účinky nelze u konkrétního ozářeného člověka zcela vyloučit. Předpokládáme, že pravděpodobnost jejich vzniku roste s dávkou záření. Pro diagnostické ozáření v lékařství platí, že přínos vyšetření musí být vyšší než riziko poškození pacienta zářením. Pokud zjistíme novou nemoc a můžeme ji hned správně léčit a tím např. zachránit život nebo předejít významnému poškození organismu je to jistě větší přínos než minimální riziko poškození v odstupu mnoha let.

Není lepší chodit na kontroly nádorů častěji, i když uvedené záření není zdravé, ale lékař může zjistit chorobu dříve a zachránit život?

Naprostá většina maligních nádorů nevznikne ze dne na den, většinou rostou roky, než se projeví. Podle toho jsou i nastaveny časové intervaly tzv. skríningových vyšetření – u nás např. mamografie po dvou letech. Časnější vyšetření má smysl pouze, pokud se objeví v mezidobí nějaké nové příznaky.

Jak je to u malých dětí?

Spolehlivá ochrana před zářením při RTG vyšetření není z principu možná, nicméně u dětí se snažíme vyhnout ozáření, nebo jej snížit na minimum ještě výrazněji než u dospělých. Pro jejich vyšetřování používáme tedy v naprosté většině metody nevyužívající ionizující záření, především ultrazvuk. Pokud je z nějakého důvodu třeba provést např. CT, pak je nutné zvolit pro dítě adekvátní parametry vyšetření. V centrech zabývajících se vyšetřováním dětí se používají speciální parametry s nízkými dávkami záření.

Jak jako laik zjistím, že mě lékař poslal na to správné vyšetření např., že stačila magnetická rezonance a přitom jsem byl na CT?

Laik to není schopen posoudit, ale ošetřující lékař je zodpovědný za to, že vás pošle na správné vyšetření. Pokud si není jistý jaký typ vyšetření v konkrétním případě zvolit, pak by se měl poradit s radiologem. Určitý orgán nebo oblast těla je vyšetřitelný nejlépe určitým typem zobrazení, záleží to na složení orgánu, jeho uložení apod. Většinou můžeme použít více metod pro vyšetření určitého orgánu. Pokud to lze, vždy volíme jako tzv. „metodu první volby“ typ zobrazení, který je neškodný nebo méně škodlivý, a pokud je výsledek nejasný, pak doplňujeme „škodlivější“ nebo náročnější vyšetření – např. u břicha většinou nejprve ultrazvuk, teprve potom CT.

Co je na tom pravdy, že letět letadlem je stejné, jako být na CT?

Čím výše nad mořskou hladinou se člověk nachází, tím vyššímu množství ionizujícího záření z vesmíru je vystaven. To samozřejmě platí i během letu letadlem. Udává se, že během letu přes Atlantický oceán obdržíme dávku asi 0,07 mSv, což odpovídá získané dávce z přírodního pozadí v ČR za 10–12 dní. Je to asi 100× méně než při CT vyšetření břicha. Jeden dlouhý let letadlem je tedy z hlediska ozáření zanedbatelný.


publikováno: 19. 1. 2015, v rubrice Medicína
Štítky: nemoci, nemocnice, operace, prevence, úraz

Další články v rubrice Medicína:

Design: Jana Pospíšilová, Kód: Karel Koliš | Prohlášení
(c) Trendy zdraví 2009+