Dáváte si správná novoroční předsevzetí, abyste byli zdraví? | Medicína | Trendy zdraví

Hlavní strana » Medicína » Článek

Dáváte si správná novoroční předsevzetí, abyste byli zdraví?

30. 12. 2014

Průměrný Čech má mírnou až střední nadváhu, příliš nesportuje a zhruba každý čtvrtý z nás kouří. Na kardiovaskulární choroby umírá každý druhý Čech, rekordy lámeme i v počtech pacientů, kteří podlehnou některým onkologickým onemocněním, například ve výskytu nádorů tlustého střeva jsme první v Evropě. Kilogramy navíc zatěžují pohybový aparát, ale napomáhají i ke vzniku řady dalších chorob, metabolickými počínaje, přes nádorové, kožní, gynekologické, až po psychické. Všechna tato onemocnění jsou více či méně způsobena nezdravým životním stylem, nebo se na jejich vzniku náš životní styl alespoň podílí. Dát si do nového roku předsevzetí, že se budeme lépe starat o své zdraví, je tedy víc než žádoucí, přitom ale stále méně populární. Málokomu se totiž daří novoroční předsevzetí dodržet. Možná i proto, že si klademe nereálně vysoké cíle. Jak neskončit v péči internistů radí MUDr. Milan Čech, primář Interního oddělení Nemocnice Na Homolce.

Naprosto splnitelným předsevzetím je návštěva praktického lékaře

Absolvujte preventivní zdravotní prohlídku. Pokud její výsledky nejsou zcela příznivé, měly by se stát jasnou motivací k postupné změně celkového životního stylu a v některých případech i k zahájení potřebné léčby. Praktický lékař může o terapii rozhodnout sám. Jestliže ale u pacienta shledá větší zdravotní komplikace nebo nemá diagnostické možnosti k určení příčiny některých obtíží, odesílá jej do ordinace internisty. Ten provádí další specializovaná vyšetření, na jejichž základě pak stanoví diagnózu a doporučí léčbu a příslušná režimová opatření.

Jaká onemocnění patří do péče internisty?

Obor interní medicíny je velmi široký, zabývající se všemi „nemocemi vnitřními“. Proto se v něm postupně vyprofilovaly jednotlivé specializace, zaměřené vždy na léčbu určitých chorob – například pneumologie, nefrologie, revmatologie či diabetologie, které mají ve větších nemocnicích vyčleněny dokonce samostatné kliniky. Pro pacienta však může být leckdy výhodnější, pokud je sledován a léčen na jednom interním oddělení, tak, jak je to například v Nemocnici Na Homolce. V rámci jednoho oddělení o něm lékaři mají veškeré potřebné informace, což umožňuje stanovit optimální postup léčby a mimo jiné také předepsat bezpečnou medikaci. To znamená takovou, kdy se jednotlivé léky navzájem neruší či naopak nepotencují, a tedy nevystavují pacienta riziku lékových komplikací. Tento trend nyní v medicíně získává stále větší pozornost. Je totiž velmi dobře známo, že velké množství pacientů závažně onemocní nebo dokonce zemře v důsledku předepsané medikace od různých specialistů, kteří navzájem nevědí, jaké další léky pacient užívá.

Předsevzetí do nového roku by neměla být nereálná

Kdo si dá cíl, že do léta zhubne několik desítek kilogramů nebo že bez jediného vynechání začne třikrát týdně docházet do posilovny, jen málokdy dosáhne vysněného výsledku, a je proto tak zklamán, že přestane snažit úplně. Mnohem lepší je dát si za cíl celkově ozdravit svůj životní styl a zaměřit se na prevenci nemocí, k nimž máme vzhledem k osobní i rodinné anamnéze sklony. Právě toto pomůže určit praktický lékař při preventivní prohlídce, hrazené ze zdravotního pojištění, na kterou mají u nás dospělí nárok jednou za dva roky.

  • Základem preventivní prohlídky je kontrola krevního tlaku, hladiny krevních cukrů, výše cholesterolu a také zvážení dalších zdravotních rizik, daných jednak rodinnou anamnézou, jednak dalšími zdravotními potížemi. Právě výsledky preventivní prohlídky by se měly stát motivací pro změnu životního stylu. Pokud pacient zjistí, že má nadváhu, vysoký cholesterol, vyšší hladinu krevních tuků či cukru, mělo by mu být jasné, že se nachází ve velkém zdravotním riziku. Chce-li se v dobré kondici dožít vyššího věku, musí se sebou začít něco dělat.

Típněte poslední cigaretu!

Předsevzetí, vedoucí ke změně životního stylu, by si měli dát i lidé, kteří jsou dosud zdraví, ale na prevenci nemocí příliš nedbají. Pro mnohé platí, že by měli do svého každodenního režimu přidat pohyb, ubrat na kalorické vydatnosti jídla, a jsou-li kuřáci, určitě típnout poslední cigaretu. Lidé, kteří jsou již nemocní, potřebují změnu životního stylu o to více. Pro ně nabízíme několik tipů, jaká novoroční předsevzetí by měli učinit.

Novoroční předsevzetí diabetiků

Diabetici (a zde hovoříme pouze o diabetu tzv. II typu, tedy diabetu ve vyšším věku, nikoliv o mladých diabeticích, od počátku zcela závislých na inzulinu) jsou pacienti s chronicky zvýšenými hladinami krevních cukrů, velmi často s nadváhou. Nedílnou součástí jejich léčby je ozdravění životního stylu. Určitě by neměli kouřit, protože holdování nikotinu pro ně představuje extrémní rizikový faktor. Jejich cévy totiž trpí kouřením mnohem více než u lidí bez cukrovky. Diabetici-kuřáci jsou pak mnohonásobně častěji ohroženi jak srdečním infarktem, tak rizikem uzávěru cév dolních končetin, kdy může hrozit až amputace.

Kromě toho je dobré zbavit se v souvislosti s cukrovkou existujících dvou typických mýtů. První zní: „Nebudu jíst sladké“ a druhý: „Musím jíst pět až šestkrát denně.“Pokud jde o zákaz konzumace sladkého – ten sám o sobě nic neřeší. Pro léčbu diabetu je třeba především jíst celkově méně kalorickou stravu. Nejde jen o volné cukry, ale o celkovou redukci přijímané energie. Dát si jednou za čas malou sladkost paradoxně až tolik nevadí. Naopak velmi důležité je snížit celkové kalorie, nadměrný příjem tuků a také objem příloh – těstovin, knedlíků, bílého pečiva. Ty je dobré nahradit zeleninou a v menší míře ovocem. Podobné je to s mýtem potřeby pěti jídel denně. Samozřejmě hovoříme v tomto případě opět o diabeticích tzv. II. typu. Zásadní je celkový kalorický příjem, který postačí správně rozdělit do tří nevelkých porcí zdravého jídla. Je určitě potřebné snídat, přiměřeně obědvat a dát si lehkou večeři, což jistě stačí a přispěje ke snížení hmotnosti. Naopak takzvaná druhá večeře, stejně jako „svačinky“ vůbec nejsou nutné a jen přispívají k nárůstu váhy.

Od nového roku:

  • Nebudu kouřit.
  • Budu jíst třikrát denně, zkusím zhubnout.

Předsevzetí pacientů s metabolickým syndromem

Metabolický syndrom je soubor několika onemocnění, jež negativně ovlivňují zdraví a ve vzájemné kombinaci se jejich následky násobí. Lidé s metabolickým syndromem trpí současně vysokým krevním tlakem, patologickými hodnotami hladin tuků v krvi a poruchou metabolismu krevních cukrů, případně již i diabetem, a vždy se jedná o pacienty s obezitou, zejména s tak typickým „českým pivním bříškem“.

Aby se zdravotní stav těchto lidí zlepšil, potřebují redukovat svou váhu, pravidelně a zdravě se stravovat a do života bezpodmínečně zařadit pohyb. Nemá ovšem žádný smysl, aby si člověk šel „zničit“ jednou za 14 dní tělo do posilovny. Důležité je mít pokud možno každý druhý až třetí den aerobní aktivitu, která trvá hodinu a více. To znamená, že je dobré pravidelně plavat, běhat, navštěvovat hodiny aerobiku či jiného cvičení. Pokud ani toto lidé nedokáží do svého programu včlenit, měli by třeba alespoň každý den cestou do práce vystoupit o dvě až tři zastávky dříve (nebo zaparkovat auto v této vzdálenosti od pracoviště) a dojít pěšky. „Obyčejná“ chůze – mnohými opomíjený, ale pro člověka vlastně nejpřirozenější druh pohybu – je obecně pro zdraví zřejmě nejprospěšnější. Ideální je ujít denně svižně alespoň dva kilometry.

Od nového roku:

  • Vylepším svůj jídelníček.
  • Budu trochu cvičit nebo alespoň každý den chodit co nejvíc pěšky.

Předsevzetí pacientů se zažívacími potížemi

Jednu z typických skupin nemocných s trávicími problémy tvoří například žlučníkáři a o nich většinou platí, že patří k nejméně ukázněným pacientům. Téměř s železnou pravidelností od nich slýchávají lékaři ve svých ordinacích. „Víte, mně bylo jasné, že mě ten žlučník zase chytne, ale když ona je ta husa tak dobrá!“ Během vánočních svátků proto v naší akutní ambulanci očekáváme nárůst pacientů s typickými žlučníkovými kolikami či zánětem žlučníku. Naštěstí se většina případů vyřeší doma přísnou dietou a užitím léků na bolest. Přesto by si ale žlučníkáři měli být vědomi, že i zdánlivě banální žlučníkový záchvat může vyústit v poměrně závažné onemocnění, které si vyžádá dlouhou hospitalizaci s užíváním antibiotik, nebo dokonce chirurgickou léčbu. Také se málo ví o tom, že nebezpečnou komplikací žlučníkových kamenů může být nejen jejich vycestování do žlučových cest a následné ucpání těchto vývodů, ale že může být současně ohrožena i slinivka břišní, protože její vyústění do střeva je společné právě se žlučovody. Při ucpání vývodu kamínkem se tedy může rozvinout akutní zánět slinivky, což je nevyzpytatelné onemocnění, které ve výjimečných případech při těžkém průběhu může skončit i úmrtím.

Předsevzetí číslo jedna: Budu brát vážně varování lékařů

Pacient, který ví o svých žlučníkových kamenech, protože se projevují typickými bolestmi při dietních chybách, by si měl nekompromisně odepřít tučná a smažená jídla, česnek a další potraviny, které mu nedělají dobře. Také by se měl poradit se svým ošetřujícím lékařem, jak velká jsou konkrétně v jeho případě výše zmíněná rizika. Pokud mívá záchvaty časté, anebo jsou ve žlučníku mnohočetné drobné kamínky, které přestavují vyšší riziko komplikací, měl by pacient po poradě se svým lékařem přistoupit na plánovanou laparoskopickou operaci a nechat si žlučník raději odoperovat.

Od nového roku:

  • Odepřu si tučná a smažená jídla.
  • Pokud mám potíže, zvážím i návštěvu chirurga.

Předsevzetí lidí s rizikem karcinomu tlustého střeva

Do této skupiny patří u nás všichni lidé starší 50 let a ze zdravotního pojištění je jim proto hrazeno pravidelné screeningové vyšetření, jež má zachytit případný výskyt krve ve stolici (takzvané okultní krvácení). Drobné množství krve, prokázané tímto vyšetřením může, ale také samozřejmě nemusí ukazovat na nádorové onemocnění. Vždy je ale důvodem k dalšímu vyšetření. Nově proto také pojišťovny hradí pacientům i preventivní endoskopické vyšetření, ke kterému je i aktivně písemně vyzývá.

Není dobré zlehčovat varovné příznaky

Novoroční předsevzetí zde zní jasně: nebudu ignorovat svůj věk a zúčastním se doporučovaného screeningu. Stejně tak není dobré zlehčovat varovné příznaky, jako jsou nejasné bolesti břicha či občasné objevení se krve ve stolici. Vždy je proto vhodné navštívit praktického lékaře, případně internisty. Dvojnásob by toto mělo platit pro pacienty, u jejichž předků se nádorová onemocnění vyskytla. Dalším předsevzetím – a to obecně pro nás pro všechny – by měla být změna diety, přesněji snížení konzumace masa a naopak zvýšení přírodní vlákniny, která je obsažena v zelenině, ovoci, luštěninách a celozrnném pečivu. Je prokázáno, že vyšší podíl vlákniny ve stravě představuje nejen ochranný faktor proti vzniku nádoru, ale je také prevencí takzvané „prezidentské nemoci“, neboli divertikulózy. Jedná se o tvorbu mnohočetných výchlipek střevní sliznice – divertiklů, u nichž hrozí jejich zanícení, případně i proděravění. Střevní obsah se poté dostává do břišní dutiny, což způsobí život ohrožující zánět pobřišnice.

Od nového roku:

  • Budu chodit na preventivní prohlídky.
  • Z jídelníčku uberu maso a naopak přidám vlákninu.

Správná předsevzetí pro všechny

  • Budu chodit co nejvíc pěšky.
  • Nebudu se bát lékaře a přijdu k němu raději dříve na prevenci než „pět minut po dvanácté“.
  • Koupím si každý týden kilo rajčat nebo jiné zeleniny.
  • Nebudu zahánět stres jídlem, ani se jím odměňovat.
  • Přestanu kouřit dříve, než bude pozdě.

www.homolka.cz


publikováno: 30. 12. 2014, v rubrice Medicína
Štítky: diabetes, dieta, hubnutí, klimakterium, kouření, léčba, muž, nadváha, nemoci, prevence, senior, srdce a cévy

Další články v rubrice Medicína:

Design: Jana Pospíšilová, Kód: Karel Koliš | Prohlášení
(c) Trendy zdraví 2009+