Nadbytek soli škodí dětem i dospělým | Medicína | Trendy zdraví

Hlavní strana » Medicína » Článek

Nadbytek soli škodí dětem i dospělým

16. 12. 2014

Světová zdravotnická organizace (WHO)v poslední době intenzivně upozorňuje na problém vysoké konzumace soli ve vyspělých zemích. Žádá jednotlivé země, aby byl na etiketách potravinářských výrobků standardně uváděn nejen obsah kalorií, podíl živin, ale i množství obsažené soli v gramech, což podporuje samozřejmě i EU. Poslední údaje upozorňují na to, že spotřeba soli se u nás pohybuje okolo 13 až 14 g na den. Vyšší konzumace je pouze v Maďarsku, Chorvatsku a Makedonii. Doporučení WHO se přitom pohybují okolo 5 až 6 g na den. U dětí a dorostu v ČR konzum soli významně překračuje doporučená množství již v předškolním a školním věku a nepřímo přispívá k obezitě, která je sama o sobě rizikovým faktorem hypertenze. Mezi méně známé komplikace provázející vysoký příjem soli patří nádory žaludku, onemocnění ledvin a osteoporóza.

Ve vyspělých zemích má asi třetina populace zvýšený krevní tlak

V ČR má vysoký krevní tlak (hypertenzi) asi polovina mužů a asi 35 % žen. Nejčastější příčinou nemocnosti a úmrtí u dospělé populace jsou přitom choroby srdce a cév, u nichž je právě hypertenze považována za jeden z nejvýznamnějších rizikových faktorů.

Již dlouho je známý vztah mezi zvýšeným příjmem soli a hypertenzí

V historii lidstva byl příjem soli podstatně nižší než dnes (před více než 5000 lety se pohyboval okolo 1 g za den). Dnes se v ČR odhaduje příjem soli okolo 14 až 15 g soli denně. Přitom Světová zdravotnická organizace doporučuje příjem okolo 5 g soli! Zbytečně vysoký příjem soli významně zvyšuje riziko komplikací spojených s hypertenzí, především náhlou mozkovou příhodu (mozková mrtvice), méně, ale i tak významně, riziko srdeční koronární příhody (infarkt). Rizikoví jsou především jedinci, u kterých je již významně krevní tlak (TK) zvýšen.

Počátky hypertenze je třeba hledat již v dětském věku

Problematikou se začali zabývat i pediatři. Studie provedené ve spolupráci Zdravotně-sociální fakulty v Českých Budějovicích s Českou pediatrickou společností ukázaly, že zvláště u dorostenců obou pohlaví je často přítomen „vysoce normální“ krevní tlak (dnes se používá rovněž názvu prehypertenze) nebo dokonce již jasná hypertenze. V obou případech je zvýšený TK často spojen s nadváhou nebo obezitou. Percentilové grafy pro hodnocení TK jsou součástí přílohy Zdravotního a očkovacího průkazu dítěte a mladistvého. Měřit krevní tlak u dětí a hlavně dorostu se doporučuje především v rodinách, kde je přítomna hypertenze u rodičů a prarodičů, event. sourozenců.

Denní příjem soli u dětí významně překračuje doporučené normy

Studie provedené v ČR (Státní zdravotní ústav) prokázaly, že u dospělých osob v ČR se konzumace soli dnes pohybuje okolo 14 až 15 g denně. V Evropě je ještě vyšší spotřeba soli jen v Turecku (pokud bereme v úvahu, že část země je v Evropě), dále pak v Maďarsku, Chorvatsku a Makedonii. V řadě evropských zemí je ale spotřeba soli na osobu poloviční! Denní příjem soli významně překračuje doporučené normy i u dětí v prvních letech života. Naprostá většina dětské populace tedy dostává více soli, než je doporučeno. Zvýšená dávka soli vyvolává u dítěte pocit žízně a při dnešní oblibě různých nápojů typu „soft drinks“ s vysokým obsahem cukru vede ke zvýšené kalorickému příjmu a tím k nadváze až obezitě dítěte. A obezita představuje vedle nadměrného příjmu soli další nezávislý rizikový faktor pro hypertenzi!

Nejvíc soli přijímáme v potravinách, které kupujeme v obchodech

V potravinách z obchodů přijímáme okolo 75 až 80 % denní dodávky soli, možná překvapí, že značná část soli je např. obsažena v pečivu! Pouze menší část soli je použita při vaření a při dosolování jídel na stole při jídle.

Příklady potravin se zvýšeným obsahem soli: šunka, uzeniny, polévky v prášku, čipsy, rohlíky a housky (zvláště posypané ještě navíc solí!), slané tyčinky, mandle, kukuřice, lupínky, řada sýrů (např. balkánský typ, niva, atd.). Také většina nabídek tzv. fast-foodů, které jsou tak oblíbené nejen u dospělých, ale i u dětí, nabízí produkty s vysokým obsahem soli. V poslední době se přece jen některé řetězce snaží dodávku soli redukovat (MacDonald údajně o 20%). Řetězce také inzerují, že zákazník může požádat např. o nesolené hranolky, třeba pro dítě. Bylo by ale třeba to skutečně ověřovat, zprávy ze zahraničí uvádějí, že fast- foody uváděné množství živin a soli často neodpovídá skutečnosti.

WHO chce na etiketách uvádět množství obsažené soli v gramech

Světová zdravotnická organizace (WHO) v poslední době intenzivně upozorňuje na problém vysoké konzumace soli ve vyspělých zemích. Žádá jednotlivé země, aby na etiketách potravinářských výrobků byl standardně uváděn nejen obsah kalorií, podíl živin, ale i množství obsažené soli v gramech, což podporuje samozřejmě i Evropská unie. Pokud je v označení uveden obsah sodíku v g nebo mg, je třeba jej násobit indexem cca 2.4, abychom se dostali ke gramům soli!

Další zdravotní komplikace z nadbytku soli

V řadě vyspělých zemí se cílenými masmediálními kampaněmi podařilo snížit příjem soli a tím i riziko shora uvedených nemocí a jejich komplikací. Mezi ty méně známé komplikace provázející vysoký příjem soli patří i nádory žaludku, onemocnění ledvin a osteoporóza (řídnutí kostí). Nadměrný příjem sodíku (natria), který tvoří 40 % složení kuchyňské soli, je do určité míry vyvažován zvýšeným příjmem draslíku (kalia). Draslík je obsažen především v zelenině a ovoci, takže jejich konzumací snižujeme negativní působení soli a současně snížíme i příjem kalorií a riziko obezity. A obezita je dalším rizikovým faktorem hypertenze, stejně jako nedostatek pohybu, kouření a nadměrná konzumace alkoholu.

  • Materiál připravila Česká pediatrická společnost a Zdravotně sociální fakulta JU České Budějovice

publikováno: 16. 12. 2014, v rubrice Medicína
Štítky: hypertenze, mládež, nadváha, nákupy, prevence, srdce a cévy, školák

Další články v rubrice Medicína:

Design: Jana Pospíšilová, Kód: Karel Koliš | Prohlášení
(c) Trendy zdraví 2009+