Půjde to bez antibiotik? | Medicína | Trendy zdraví

Hlavní strana » Medicína » Článek

Půjde to bez antibiotik?

22. 7. 2009

Když jste se v horečce s vypětím všech sil dopotáceli k doktorovi a dostali od něj recept na antibiotika, hned se vám nejspíš ulevilo a pomysleli jste si, že máte vyhráno! Vždyť tyto léky zvládnou každou nemoc. Možná jste ale měli raději zůstat doma a pořádně se vypotit.Proč?

Co jsou antibiotika?

Jsou to léky přírodního či syntetického původu užívané k léčbě infekčních onemocnění způsobených bakteriemi, v menší míře některými druhy hub a parazitů.Dokážou je usmrtit nebo zabránit jejich množení. Nejsou ale účinná při virových onemocněních. Nejznámějšíje penicilin objevený v roce 1928 Alexandrem Flemingem.Všiml si, že bakterie nemohou přežít v misce, která obsahuje látku vylučovanou plísní na chlebu.Tato látka dostala název penicilin, ale na své široké využití si musela počkat do začátku 40. let, kdy se našel způsob, jak vyrábět čistý penicilin ve velkém. I dnes se získávají účinné látky z devadesáti procent z plísní. Zdá se však, že sláva antibiotik pomalu odeznívá, protože bakterie se proti nim naučily bránit.

Kdy nepomohou?

Pokud je viníkem onemocnění virus, antibiotikum nepomůže, respektive je zbytečné. Jde-li o bakteriální onemocnění, pak by bylo jeho užití na místě. Je-li lék použit nesprávně, doba vyléčení se ještě prodlužuje a choroba se může vracet. Antibiotikase musejí předepisovat s rozmyslem. Jejich časté a nadměrné užívání vede k vytvoření rezistence, kdy se stanou bakterie proti léku imunní. Antibiotika byla poprvé použita během druhé světové války při léčení zraněných spojeneckých vojáků. Zdálo se, že jsou řešením pro většinu infekčních chorob včetně obávané tuberkulózy.To už ale zase neplatí. První varování přišlo v roce 1976 s náhlým vzplanutím neznámé legionářské nemoci, a pak přestala antibiotika nezabírat i na další infekce. Bakterie, které vydrží skoro všechno, tzv. superbugs (super-brouci), se nejčastěji vyskytují v nemocničním prostředí, kde se mohou na jednom místě setkat s množstvím antibiotik a vytvořit si na ně imunitu.Téměř nic je nepřekvapí a jen velmi těžko se proti nim hledá účinnější antibiotikum. V představě mnoha pacientů figurují antibiotika jako všelék. A lékaři mnohdy podléhají neopodstatněným přáním pacientů, i když vědí, že bude účinek léku nulový.Antibiotika vůbec neúčinkují při onemocněních způsobených viry, jako jsou záněty horních či dolních cest dýchacích, nosohltanu, hrtanu, průdušek či průdušnic.Také chřipková infekce by měla být nejdříve léčena rostlinnými prostředky a léky snižujícími teplotu.Mezi další onemocnění způsobená viry patří spalničky, zarděnky nebo žloutenka (virová hepatitida).

Kdy zabírají

Tím pravým lékem jsou antibiotika při onemocněních bakteriálního původu jako jsou zápal plic, infekce krku a uší, močových cest a pohlavních orgánů, angína, zánět mozkových blan nebo infekce v ranách či na kůži. Vzhledem k tomu, že v medicíně není nic jen černé nebo bílé, je možné, že se virový zánět změní v bakteriální. Říká se, že to sedlo na plíce nebo na průdušky. Zánět dýchacích cest tedy může během několika dní přejít na zápal plic, jehož léčba se pak neobejde bez antibiotik. Jednodušeji se to zjistí u dětí. Odlišit virovou infekci od bakteriální umožňuje jednoduchý CRP test. Stačí k němu kapka krve a přístroj pediatrovi ukáže, zda je nutná antibiotická léčba.

Laboratoř upřesní léčbu

V mikrobiologické laboratoři stanoví ze vzorku krve, moči nebo tkáně odebrané nemocnému citlivost k různým antibiotikům. Tyto testy však trvají několik dní a doktor musí zahájit léčbu infekce co nejdříve. Obvykle teda spoléhá na své znalosti o nejčastějších původcích onemocnění v dané lokalitě a zvolí antibiotikum dle svých zkušeností. Až po obdržení výsledků z laboratoře léčbu případně upraví. V některých případech je nutné použít kombinaci antibiotik. Například na začátku léčby, kdy není jasné, jaká bakterie infekci způsobila, u rezistentních bakterií nebo u infekcí, způsobených několika bakteriemi citlivými na různá antibiotika.

Musejí se dobrat

Nutné je doužívat antibiotika dokud se bakterie nevyloučí z organizmu, což může být i několik dní poté, kdy odezní příznaky onemocnění. Jen výjimečně jsou podávána méně než 5 dní. Předčasné ukončení léčby může vést k opětovnému vzplanutí infekce nebo ke vzniku rezistentní bakterie.Takže i když se vám daří lépe než na počátku nemoci, měli byste lék brát předepsaným způsobem a v léčbě nepřestávat. Jen tak si budete jisti, že se nemoc nevrátí. Lék vydatně zapíjejte a 2 hodiny nejezte mléčné výrobky, protože by mohl ztratit účinek. Alkohol je samozřejmě tabu.

Vedlejší nežádoucí účinky

Donedávna si lékaři nelámali hlavu s jejich nadměrným předepisováním, protože se domnívali, že kromě mírné nevolnosti neškodí. Postupně se však přicházelo na mnoho potenciálně škodlivých vedlejších účinků.Třeba delší užívání neomycinu může poškodit funkci jater, tetracyklin dokáže natrvalo obarvit dětem zuby na žluto,chloram­fenikol narušuje produkci červených krvinek v kostní dřeni.Běžně poškozují všechna antibiotika přirozenou bakteriální mikroflóru ve střevě, což má za následek přemnožení kvasinek a plísní (průjem, nadýmání…). Ženy může trápit kvasinkové infekce v pochvě. Obranou je konzumace probiotik. Antibiotika mohou způsobovat také alergické reakce, jenž mají nejrůznější projevy od vyrážky, svědění až po životu nebezpečný anafylaktický šok.

Užívají se preventivně

Někdy jsou indikována nemocným, u kterých infekce neprobíhá. Jde také o pacienty, u nichž je vysoké riziko vzniku infekčních onemocnění po kontaktu s bakteriemi jako jsou lidé s oslabeným imunitním systém, leukémií, AIDS, užívající chemoterapii pro nádorové onemocnění, s umělými nebo poškozenými srdečními chlopněmi nebo podstupující těžké operace a další.

Jak se bránit užívání antibiotik?

Klíčem k předcházení zdravotních obtíží vyvolaných nadužíváním antibiotik je prevence. Antibiotika po lékaři nevyžadujte. Pokud vám jsou nabídnuta, ptejte se na alternativy. Stále ale zůstává alarmující přístup mnohých chovatelů užitkových zvířat. Malé dávky antibiotik dostáváme při konzumaci masa, protože jimi je preventivně léčen dobytek. Obsahují ho i rostliny z půdy, kde jsou antibiotika vlivem přirozeného koloběhu přírody přítomna. Ke změně této situace můžete přispět tak, že budete dávat přednost masu pocházejícímu z bio farem či od drobných hospodářů, u kterých nehrozí riziko, že by do krmiva přidávali nadměrné množství antibiotik kvůli rychlému výdělku.

Aktivita nemocnic

Antibiotická rezistence představuje pro nemocnice na celém světě vážnou hrozbu, jelikož je příčinou ztráty účinnosti antibiotik pro léčbu život ohrožujících infekcí.Česká republika se úspěšně zúčastnila projektu Evropské unie „Antibiotic Strategy (ABS) – International“, který byl zahájen v září 2006 a účastnilo se ho 9 evropských zemí. Hlavním cílem byla formulace standardů a ukazatelů pro zavedené nemocničních antibiotických programů a pro objektivní hodnocení kvality používání antibiotik. U nás byl projekt koordinován Nemocnicí Na Homolce a zúčastnilo se ho dalších 5 nemocnic (Nemocnice České Budějovice a.s., FN Brno, FN Plzeň, FN Hradec Králové a FN Motol). Projekt byl spolufinancován Evropskou Unií.


publikováno: 22. 7. 2009, v rubrice Medicína
Štítky: antibiotika

Další články v rubrice Medicína:

Design: Jana Pospíšilová, Kód: Karel Koliš | Prohlášení
(c) Trendy zdraví 2009+