Vada řeči, sluchu či hlasu ovlivňuje vývoj dítěte, u dospělých psychiku i sociální interakci | Medicína | Trendy zdraví

Hlavní strana » Medicína » Článek

Vada řeči, sluchu či hlasu ovlivňuje vývoj dítěte, u dospělých psychiku i sociální interakci

15. 1. 2015

Řeč, hlas a sluch mají zásadní význam v lidské komunikaci. Tyto schopnosti se vyvíjely v průběhu lidské evoluce a díky nim se dorozumíváme. Jako všechny lidské schopnosti i řeč, sluch a hlas mohou mít své poruchy, které pak zapříčiní třeba i psychické problémy. Lékaři je dokážou lépe diagnostikovat, moderní metody léčby dnes zahrnují poznatky z několika lékařských a nelékařských oborů, jako je foniatrie, neurologie, otorinolaryngo­logie, psychiatrie, gastroenterologie, klinická logopedie a psychologie.

Poruchy hlasu organického nebo funkčního původu

Hlas vzniká rozkmitáním hlasivek pomocí výdechového proudu. Čím je proud silnější, je silnější i hlas. Výška závisí na délce hlasivek, čím jsou kratší, tím je i hlas vyšší. Barvu hlasu ovlivňuje rezonance v dutinách hlasového ústrojí.

Organické poruchy jsou zpravidla způsobeny zánětlivými změnami hrtanu vyvolané infekcí, alergiemi nebo kouřením. Dále nádorovými změnami, poraněním mozku či periferních nervů, poraněním hrtanu, poruchami žláz s vnitřní sekrecí a v ojedinělých případech i vrozenou vývojovou vadou. „Poruchy hlasu mohou u pacientů způsobit psychické problémy až depresivní stavy, zejména pokud se jedná o náhlé poruchy, například po operaci. Platí ovšem i naopak, že psychické potíže mohou vyvolat poruchy hlasu,“ říká MUDr. Libor Černý, lékař Foniatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK.

Takzvané funkční poruchy jsou způsobeny špatným používáním hlasu. „Nejčastěji řešíme hlasové poruchy způsobené přemáháním, kdy bez léčby hrozí tvorba hlasových uzlíků. Dále se hojně setkáváme se zánětlivými poruchami u hlasových profesionálů a s obrnou hlasivek po operacích,“ uvádí MUDr. Libor Černý.

Omezení hlasové zátěže při zánětech horních cest dýchacích a léčba alergií

„Prevence hlasových poruch spočívá ve správné „hygieně hlasu“, lasové technice a množství hlasové zátěže. Důležité je výrazné omezení hlasové zátěže při zánětech horních cest dýchacích, léčbě alergií a vracení se žaludečních šťáv způsobené chronickým zánětem jícnu. Podceňovat by pacienti neměli ani léčbu závislosti na kouření,“ uvádí doc. Olga Dlouhá a doplňuje: „u hlasových profesionálů, mezi něž patří učitelé, herci a zpěváci jsou důležité také pravidelné kontroly u foniatra.“

Diagnostické i léčebné postupy se neustále vyvíjejí

Na vyšetření hlasu se používá soubor optických a akustických metod, z nichž je nejdůležitější laryngostrobos­kopické vyšetření. To umožňuje lékařům sledovat hlasivky zpomaleně a posoudit kvalitu jejich kmitání z hlediska několika parametrů.

„Pokud je to nutné, musí se porucha řešit chirurgicky na otorinolaryngo­logickém pracovišti: drobné laserové výkony na hlasivkách, plastické operace hrtanu až radikální (např. onkologické) výkony,“ vysvětluje doc. MUDr. Olga Dlouhá, CSc., přednostka Foniatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK a dodává: „Pro pacienty s oboustrannou obrnou hlasivek se aktuálně blíží možnost implantace hrtanového pacemakeru, který umožní dobré dýchání, aniž by došlo k poruše kvality hlasu, jak tomu bylo po dosavadních operačních postupech.“ Poruchy řeči mají různé příčiny a mohou se objevit v různém věku

Řečové poruchy a vady mohou být vývojové či získané

Dětští i dospělí pacienti vyžadují dlouhodobou péči odborníků několika lékařských oborů – neurologů, foniatrů, ORL specialistů, endokrinologů a rehabilitačních lékařů. Léčba se zaměřuje především na řečovou rehabilitaci (obor klinické logopedie). Používá se individuální i skupinová péče; záleží na konkrétním problému pacienta. U některých diagnóz lékaři přistupují i k medikamentózní pé­či.

• Vývojové poruchy řeči – s příznaky opožděného vývoje řeči při poruše maturace mozkových struktur nebo i s poruchami sociální integrace

• Symptomatické poruchy – u vad sluchu, zraku, u mentálního opoždění, u dětské mozkové obrny

• Získané poruchy řeči – po cévních mozkových příhodách, úrazech (afázie) nebo získané věkem

• Poruchy plynulosti řeči – neurogenního původu (např. koktavost)

Vznik sluchové poruchy může ovlivnit i porodní váha

V dětství může vada sluchu bez optimální péče významně omezit nebo dokonce znemožnit normální vývoj řeči. Následně má vliv na možnost školního vzdělávání, intelektový vývoj a zaměstnatelnost. V dospělosti může vzniklá vada ovlivnit profesní uplatnění, rodinné i další sociální vazby. V seniorském věku snižuje samostatnost a sociální integraci.

• Při narození trpí vadou sluchu 1–2 děti na 1000 narozených

• Mezi novorozenci s velmi nízkou porodní hmotností trpí sluchovou vadou až 1–2 na 100 dětí

• V 60 letech věku má vadu sluchu 1/3 populace

• Po 70. roce věku jsou to 2/3 populace

• Středně těžká a těžká vada se předpokládá celosvětově asi u 4–5 % populace, tj. 400–500 tis. lidí v ČR

Většina sluchových vad je podmíněna geneticky

U dětí je možná pouze sekundární prevence v podobě screeningového vyšetření u novorozenců. „Včasnou diagnostikou zabráníme poškozením řečového a intelektového rozvoje,“ vysvětluje doc. Dlouhá. Dospělí by pak měli dbát na tzv. primární prevenci, tedy používání ochranných pomůcek v hlučném prostředí, a včasnou diagnostiku nemocí, které zvyšují riziko předčasných cévních změn. K těmto chorobám se řadí například diabetes.

Televizi je nutno dávat nahlas

„V dospělosti bývá prvním příznakem většinou dojem, že více lidí v okolí hovoří méně srozumitelně, nejasně, též televizi je nutno dávat více nahlas. Dalším průvodním jevem může být trvalejší ušní šelest – pískání, hučení, šumění v uších či hlavě,“ uzavírá MUDr. Černý z Foniatrické kliniky VFN v Praze.


publikováno: 15. 1. 2015, v rubrice Medicína
Štítky: dítě, hlas, nemoci, sluch

Další články v rubrice Medicína:

Design: Jana Pospíšilová, Kód: Karel Koliš | Prohlášení
(c) Trendy zdraví 2009+