VFN v Praze má nový přístroj automatizované hematologické analýzy | Medicína | Trendy zdraví

Hlavní strana » Medicína » Článek

VFN v Praze má nový přístroj automatizované hematologické analýzy

6. 12. 2014

Ústav lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky VFN a 1. LF UK zakoupil unikátní přístroj, hematologická linku XN-3000DI, který dokáže provést kompletní analýzu krevního obrazu během 30 vteřin a zároveň umožňuje automatizovat v jednom běhu další, nová a progresivní hematologická vyšetření. Kromě zřejmé časové úspory se tak do budoucnosti naskýtá možnost průlomových výsledků v diagnostice a predikci vývoje některých onemocnění, stejně jako v racionalizaci medikace. Přístroj zakoupený z prostředků výzkumného projektu Ministerstva zdravotnictví ČR RVO VFN 64 165 je zatím první, plně automatizovaný morfologický hematologický analyzátor, který byl uveden do provozu ve střední Evropě.

Celkem 27 parametrů krevního obrazu

Dnešní stávající automatizovaná hematologická analýza zahrnuje komplex vyšetření, která se vzájemně doplňují. Mezi základní screeningová hematologická vyšetření můžeme počítat analýzu krevního obrazu, to je určení počtu červených krvinek, leukocytů a krevních destiček a stanovení hemoglobinu, hematokritu a dalších parametrů, jako je střední objem červených krvinek aj. Patří sem i diferenciální rozpočet subpopulací leukocytů, to je neutrofilních, basofilních a eosinofilních granulocytů, dále monocytů a lymfocytů, celkem 27 parametrů krevního obrazu. To vše slouží k určení různých typů anemií, nebo naopak leukocytóz při zánětu, leukemií a podobně. Analýza přístrojem pak trvá asi 30 sekund.

Nahradí práci laborantek

To však někdy nestačí a pak musíme provést i mikroskopické ověření morfologie buněčných populací periferní krve a určit typy abnormálních krevních buněk, například leukemických blastů a podobně. Tato analýza však již vyžaduje řadu manuálních úkonů, které jsou mnohdy závislé na zručnosti a zkušenosti personálu. Barvení krevních nátěrů je třeba velmi náročné na kvalitu používaných reagencií, musí se upravovat pH a podobně. Kapacita mikroskopických vyšetření v laboratoři je ještě limitována časovou náročností a zrakovou únavou hodnotící laborantky – běžně toto vyšetření trvá při hodnocení 100 a více buněk v mikroskopu déle než 30 minut a denně je jedna specializovaná laborantka bez únavy zraku schopna správně vyhodnotit maximálně 20 vzorků.

Nový koncept hematologické linky však umožňuje všechny procesy této hematologické analýzy včetně mikroskopického vyhodnocení krevních nátěrů automatizovat, standardizovat a přizpůsobit konkrétním podmínkám v laboratoři. Hematologická linka XN-3000DI je tvořena dvěma hematologickými analyzátory řady XN, nátěrovým a barvícím automatem SP-10 a modulem pro digitalizaci mikroskopických preparátů DI-

Zkracuje se doba, kdy dostane lékař výsledek

Všechny moduly jsou fyzicky propojeny transportní linkou pro vzorky a nátěry. Tedy proces probíhá jako Walk Away System – laborant prakticky může odejít a přístroj vše sám vyšetří. Analýza, včetně diferenciálního rozpočtu leukocytů, proběhne automaticky. Pracovníci laboratoře se tak mohou plně věnovat jiné odborné práci. Fyzické propojení hematologické analýzy s přípravou mikroskopických preparátů a jejich vyhodnocením tedy významně zkracuje dobu od přijetí vzorku v laboratoři až po odeslání výsledku lékaři a tím urychlí jeho další rozhodování o vedení léčby. Zvyšuje se tak i komfort pro pacienty v odborných ambulancích, kdy budou ušetřeni dlouhého čekání na výsledky mikroskopického vyhodnocení.

Včasná diagnostika septických stavů by pak umožnila rychle zasáhnout antibiotiky a zabránit komplikacím, v mnoha případech smrtelných. Zavedení nových markerů septického stavu do algoritmu péče na jednotkách intenzivní péče tedy především urychlí stávající diagnostický postup. Výhodou je, že tyto další údaje má klinik okamžitě k disposici po dobu 24 hodin.

Další průlom v časné diagnostice se očekává i v oblasti hematoonkologie. Zde ve spojení s imunotypisací subpopulací lymfocytů pomocí průtokové cytologie, zejména v diagnostice a monitorování efektu léčby maligních lymfomů a leukemií. To jsou však jen prvé směry dalšího výzkumu.


publikováno: 6. 12. 2014, v rubrice Medicína
Štítky: krev, laboratoř, léčba, nemoci, nemocnice

Další články v rubrice Medicína:

Design: Jana Pospíšilová, Kód: Karel Koliš | Prohlášení
(c) Trendy zdraví 2009+