Žilní trombóza a plicní embolie = trombembolická nemoc | Medicína | Trendy zdraví

Hlavní strana » Medicína » Článek

Žilní trombóza a plicní embolie = trombembolická nemoc

19. 11. 2013

Trombo-embolická nemoc vzniká při přítomnosti trombu (krevní sraženiny) v žilním řečišti, kde působí částečnou nebo úplnou překážku žilnímu toku krve. Stav se může komplikovat uvolněním trombu do plicních cév, vzniká plicní embolie. Trombózy žil jsou nejčastěji lokalizovány v oblasti dolních končetin a pánve. Jejich roční výskyt je 160 – 200 případů (dle věku) na 100 000 obyvatel. Akutní komplikací může být plicní embolie, kdy trombus vycestuje do plicního řečiště. Chronickým následkem je přetrvávající uzávěr hlubokých žil s následným vznikem potrombotického syndromu. V takovém případě má končetina sklon k otoku, časem se objeví kožní změny a může vzniknout bércový vřed.

Při vzniku trombu jsou základní 3 faktory

  1. změny složení krve ve smyslu nadměrné tendence k jejímu srážení (např. při nádorových onemocněních či u sepse, někdy z důvodů vrozených abnormit jednotlivých faktorů v procesu srážení;
  2. poškození žilní stěny (např. po vložení katétrů, při poškození chlopní žil,…);
  3. nedostatečně rychlé proudění krve v žilách (jakákoliv imobilizace – pooperačně, fixace končetin po úrazech, ochrnutí,…). Často trombóza vzniká až kombinací jednotlivých rizik – např. chirurgická léčba pro nádor.

HLAVNÍ RIZIKOVÉ FAKTORY VZNIKU ŽILNÍ TROMBÓZY A PLICNÍ EMBOLIE

Obecné faktory:

  • věk
  • obezita
  • křečové žíly
  • imobilizace / omezení práce svalů
  • kouření

Specifické stavy:

  • vrozené stavy s vyšší tendencí ke srážení krve (= tzv. vrozená trombofilie)
  • chirurgické stavy / pooperační
  • maligní (zhoubná) onemocnění
  • gravidita, poporodní období
  • hormonální léčba
  • pokročilá onemocnění srdce a plic
  • cévní mozková příhoda s poruchou hybnosti
  • těžší infekce
  • traumata
  • onemocnění krve se zmnožením krevních elementů, některá onemocnění ledvin, neinfekční střevní záněty atd.
  • autoimunitní onemocnění

Diagnostika žilní trombózy

Klasické známky přítomnosti žilní trombózy jsou otok, bolest či napětí v končetině, případně změna barvy. Laboratorní diagnostika trombózy se opírá o vyšetření krve – stanovení D-dimerů (specifických produktů vznikajících při rozpadu trombu). Hlavní metodou průkazu trombu v žíle končetiny je ultrazvukové vyšetření. V některých situacích je nutno zobrazit žíly trupu pomocí CT (computerová tomografie) vyšetření.

Léčba žilních trombóz

Cílem léčby žilní trombózy je zabránit plicní embolizaci (vycestování trombu), maximálně žílu zprůchodnit (čímž bráníme vzniku potrombotického syndromu na končetině) a zabránit časné recidivě trombózy. Podáváme tzv. antikoagulační léky (heparin, warfarin nebo lék ze skupiny tzv. nových antikoagulancií) nebo trombolytikum. Pouze u malé části nemocných s nejrozsáhlejšími trombózami se přistupuje k trombolytické léčbě, která má sice vyšší riziko nežádoucího krvácení, ale je v rekanalizaci žil velmi účinná.

Největší procento nemocných je nicméně celosvětově léčeno tzv. antikoagulační léčbou – v posledních 20 letech se nejčastěji jedná o nízkomolekulární hepariny, které se aplikují podkožně ve formě injekce jednou až dvakrát denně po dobu 5 – 10 dnů. Současně nemocný užívá lék ze skupiny antivitaminů K (Warfarin), který se po získání účinnosti stane medikamentem, který musí nemocný užívat po dobu několika měsíců. Část nemocných je léčena v nemocnici, část může být léčena i ambulantně. Tento lék má nevýhodu v nestabilní hladině, která je ovlivněna řadou faktorů – genetickou výbavou jedince, interakcemi s přijímanou potravou nebo jinými léky. Nevýhodou je i nutnost pravidelných náběrů krve (cca 1× měsíčně) ke stanovení účinnosti a eventuální úpravě dávky. Každý nemocný s žilní trombózou smí chodit, ale měl by mít končetinu ošetřenu kompresivním obinadlem nebo elastickou punčochou.

Perspektivy léčby

Vývoj léků k prevenci a léčbě trombembolismu v posledních několika letech je ve znamení zavádění nových perorálně účinných antikoagulancií, označovaných často zkratkou NOAC (new oral anticoagulants). Výhodou je možnost léčby i v akutní fázi tabletou bez nutnosti laboratorní monitorace (krevní odběry nejsou nutné). Léky působí přímou blokádou některého z hlavních faktorů děje vedoucího ke srážení krve – buď jde o blokádu trombinu nebo o blokádu aktivovaného X. faktoru. Tyto léky mají prověřené působení i při léčbě žilních trombóz, přičemž u některých z nich nemusí být nemocný v začátku léčen injekčně, což skýtá větší možnost bezpečné ambulantní léčby.

Prevence vzniku žilního trombembolismu

Lépe než léčit již vzniklou žilní trombózu je jejímu vzniku předcházet – proto jsou propracované metody prevence zejména v oborech, kde je riziko vzniku vysoké, tedy zejména v ortopedii, velké břišní a hrudní chirurgii, neurochirurgii a v mnoha dalších oborech a stavech.

Doc. MUDr. Debora Karetová, CSc., II. interní klinika 1. LF UK, Všeobecná fakultní nemocnice, Praha 2, U nemocnice


publikováno: 19. 11. 2013, v rubrice Medicína
Štítky: cévy a žíly, krev, léčba, nemoci

Další články v rubrice Medicína:

Design: Jana Pospíšilová, Kód: Karel Koliš | Prohlášení
(c) Trendy zdraví 2009+