Zimní úrazy. Kdy je sádra na škodu? | Medicína | Trendy zdraví

Hlavní strana » Medicína » Článek

Zimní úrazy. Kdy je sádra na škodu?

30. 1. 2019

Zlomeniny, vyvrtnuté kotníky, poškozené vazy v koleni, natažené nebo natržené svaly. To je výčet obvyklých zranění, která přináší zimní období. Jak dlouhá a úspěšná bude rekonvalescence, závisí na správném postupu bezprostředně po úrazu – způsobu fixace postiženého místa a rychlém nástupu rehabilitace.

Po úrazu na fyzioterapii

První kroky většiny zraněných vedou do čekáren chirurgií nebo ortopedií, kde se díky rentgenovému vyšetření potvrdí či vyvrátí zlomenina. Případně se nasadí sádra a lékař naordinuje klidový režim. Méně obvyklá, ale stejně vhodná je při vyloučení fraktury kosti okamžitá návštěva fyzioterapie, kde je možné díky přístrojům urychlit hojení měkkých tkání.

Regenerace tkání

Rozšířená je přístrojová lymfa a k nejefektivnějším patří vysokoenergetická fokusovaná rázová vlna, ale existují i další metody pro zvýšení látkové výměny a stimulace regenerace tkání. I tato léčba však v akutní fázi zranění vyžaduje fixaci,“ uvedla hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky Iva Bílková. „Fixace by měla tělu poskytnout tolik pasivní podpory, kolik potřebuje, ale ne více, než je nutné. Jde-li o zlomeninu, je sádra nezbytná. Ovšem jedná-li se o poškození měkkých tkání, podle vážnosti úrazu je efektnější fixovat bandáží nebo pevnější ortézou. Setkala jsem se s případy, kdy lékař využil sádru při léčbě tenisového lokte, aby docílil stoprocentního klidu měkkých tkání. Jako fyzioterapeut s tím ne zcela souhlasím, protože pak dojde k atrofii svalů a pacient musí po sejmutí sádry dále rehabilitovat. Úplné vyléčení, včetně rozhýbání svalů, se tím mnohonásobně prodlužuje.“

Ortéza, s pevnými výztuhami i bez

Ortéza velmi dobře fixuje kloub proti pohyblivosti. Používá se v pooperačních stavech, při těžších úrazech, jako je přetržení vazů v koleni či kotníku, zánětu šlach v karpálním tunelu nebo při větší zátěži, například musí-li člověk s vyvrtnutým kotníkem chodit do práce. Bandáž nebo kinesiotaping zabraňují otokům tkáně při lehčích zraněních, aniž by omezily hybnost těla. Pomáhají například při vyvrtnutém kotníku, kdy pacient dodržuje klidový režim, leží s nohou výš, než má srdce, a problematické místo pravidelně chladí. V neposlední řadě bandáže hojně využívají sportovci k fixaci nestabilních kloubů.

Při zranění měkkých tkání má oproti sádře fixace ortézou, případně bandáží dvě výhody: umožňuje okamžitou manuální rehabilitaci i urychlené hojení pomocí terapie rázovou vlnou, které zkrátí léčbu na minimum.

„Při akutním zranění měkkých tkání, nejedná-li se o zlomeninu, pacientům doporučujeme nejlépe ještě v den úrazu absolvovat terapii s fokusovanou rázovou vlnou. Poté aplikujeme lymfotape, který pomáhá vstřebávat modřinu a lymfatický otok. U vážnějších úrazů doporučujeme fixující ortézu a terapie s rázovou vlnou opakovat. Bolestivost odchází do několika dnů. Máme případy, kdy dva týdny po úrazu s přetrženými vazy byl klient zhojený a s poučením, jak nohu šetřit a chránit před dalším podvrtnutím, odjel na vysokohorskou dovolenou. U chroničtějších úrazů, kdy i po fixaci sádrou přetrvává otok a bolest, je terapie rázovou vlnou vhodná zhruba jednou týdně v kombinaci s manuální fyzioterapií,“ popsala Iva Bílková.

www.FYZIOklini­ka.cz


publikováno: 30. 1. 2019, v rubrice Medicína
Štítky: úraz

Další články v rubrice Medicína:

Design: Jana Pospíšilová, Kód: Karel Koliš | Prohlášení
(c) Trendy zdraví 2009+