Hořčík pro zdraví | Přírodní léčba | Trendy zdraví

Hořčík pro zdraví

12. 7. 2018

Člověk si na talíř nedává vědomě vápník, železo, draslík a hořčík spolu s vitamíny A, C a E, nýbrž jí pokrmy a pije nápoje jako chléb, ovoce, zeleninu, jogurt, brambory nebo maso či mléko. Proto je často obtížné mít pod kontrolou svoji celkovou zkonzumovanou denní energii, jednotlivé živiny, minerální látky a vitaminy. Například na hořčíku, významné minerální látce, vidíme, kvůli kolika různým funkcím v organizmu je pro člověka nezbytný a jaké problémy mohou vznikat při jeho nesprávném (nedostatečném) příjmu. Více Prof. MUDr. Zuzana Derflerová Brázdová, DrSc. z Ústavu ochrany a podpory zdraví, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita v Brně.

Hořčík je druhý nejvíce zastoupený prvek uvnitř všech buněk

Hned po draslíku je hořčíku nejvíc z dalších prvků uvnitř buněk. Účastní se jako kofaktor (jakýsi partner) stovek enzymatických procesů v lidském těle, z nichž mnoho ovlivňuje energetický metabolizmus či syntézu bílkovin a nukleových kyselin, ale také metabolizmus jiných minerálních látek, jako jsou vápník nebo draslík. Více než polovina celkového obsahu hořčíku v těle je v kostech, zbytek se nachází ve svalech, v tukové tkáni, v červených krvinkách a v krevním séru.

Nedostatek hořčíku

Výsledky studií prováděných na velkých počtech osob ukazují, že dlouhodobý nedostatek hořčíku může vést k častějšímu výskytu vysokého krevního tlaku (hypertenze), poruchám srdečního rytmu a infarktům myokardu. Některé odborné práce vyzdvihují význam hořčíku při léčbě právě vysokého krevního tlaku – pacienti s adekvátním příjmem hořčíku mají podle výzkumů celkově nižší spotřebu antihypertenzních léků při dosaženém stejném léčebném účinku.

Prevence nemocí

Hořčík je také důležitý v prevenci i v průběhu onemocnění cukrovkou (diabetes mellitus II. typu), protože zlepšuje citlivost buněk k inzulínu. Teorie z posledních let hovoří hodně o protizánětlivém vlivu hořčíku – jeho byť mírný nedostatek může přispívat k výskytu nemocí, které vznikají při chronickém zánětlivém stresu, jako je například ateroskleróza, diabetes mellitus II. typu a spekuluje se i o některých nádorech. Mezinárodní šetření zaměřená na úmrtnost na nádory vaječníků, prostaty a prsu ukazují na možný ochranný vliv adekvátního příjmu hořčíku.

Křeče

Vzhledem k mechanizmům, kterými se vzájemně ovlivňují vápník a hořčík v buňce, dochází při nedostatku hořčíku k častějšímu výskytu křečí, a to jak hladkého, tak i příčně pruhovaného svalstva. První příznaky nedostatku hořčíku se často projeví nechtěnými záškuby očních víček, později také nočními spasmy – křečemi dolních končetin. Dlouhodobý nedostatek hořčíku vede dokonce i k většímu riziku osteoporózy, zvláště u žen. Osoby s nedostatečným příjmem hořčíku trpí často zvýšenou tvorbou kamenů močových cest (původem ze šťavelanu vápenatého).

Tak akorát hořčíku

Jako u většiny živin může i u hořčíku existovat riziko příliš vysokého příjmu. Ze stravy toto nebezpečí nehrozí, ale připadá v úvahu například po excesivním užití doplňků stravy obsahujících hořčík nebo samozřejmě při nitrožilním podání. Při předávkování suplementy s hořčíkem je prvním varovným příznakem průjem, poté mohou následovat bolestivé křeče v břiše a nevolnost.

Evropskou legislativou je dána doporučená denní dávka 375 mg hořčíku. Počítá se s tím, že při dodržení výživových doporučení by měl být veškerý hořčík dodán potravou včetně nápojů – při denní konzumaci:

3–6 porcí některé potraviny ze skupiny obilovin, těstovin, pečiva či rýže

3–5 porcí (po 100 g) zeleniny

2–4 porcí (po 100 g) ovoce

2–3 porcí ze skupiny mléka a mléčných výrobků

1–3 porcí (po 80 g) ze skupiny masa, drůbeže, ryb, luštěnin a vajec

1,5–2 l pitné a minerální vody (pitná voda pochází z různých zdrojů, má různý obsah hořčíku, a to většinou nízký, proto je jako zdroj hořčíku nedostačující)

Problém samozřejmě zůstává u všech, kteří se podle výživových doporučení nestravují, speciálně u těch, kterým v jídelníčku dlouhodobě chybí listová zelenina, ořechy, celozrnné obiloviny včetně ovesných vloček a jiné zdroje bohaté na hořčík. A problém mají i ti, kteří jsou odkázáni na pití kohoutkové vody v oblastech s nízkým obsahem hořčíku.

Látky snižující využitelnost hořčíku

Jakkoli je hořčík nezbytnou minerální látkou pro lidský organizmus, nelze jeho potřebu posuzovat výlučně a odděleně od ostatních minerálních látek a dalších živin. Současně s hořčíkem by neměly být konzumovány ve velkém množství látky, které snižují jeho využitelnost – například fytáty (v obilovinách a sóje), oxaláty (šťavelany) či tuky. Celkové množství hořčíku v těle se snižuje i při zvýšeném vylučování močí u osob, které nadměrně pijí kávu a kofeinové nápoje, v nadbytku konzumují kuchyňskou sůl a často pijí alkoholické nápoje. Někteří jedinci mají zvýšenou potřebu hořčíku, patří mezi ně zejména těhotné a kojící ženy, lidé s vysokou intenzitou fyzické aktivity, osoby pociťující častý stres nebo lidé v dlouhodobé psychické zátěži.

Častěji v menších dávkách

Biologická dostupnost hořčíku (vstřebatelnost a využitelnost v organizmu) je ovlivněna formou příjmu. Běžný člověk využije zhruba 35–55 % celkového přijatého množství, přičemž platí zásada, že je vhodnější hořčík konzumovat častěji v menších dávkách, protože při vyšších nárazových množstvích jeho využitelnost klesá. To je další důvod, proč vybírat především přirozené zdroje hořčíku z potravy a nápojů. Mezi velmi bohaté zdroje hořčíku patří pochopitelně i některé minerální vody – pokud zároveň neobsahují zvýšené množství sodíku, bezesporu patří k vhodné a doporučované součásti pitného režimu.

Nepočetné studie provedené v populaci České republiky ukazují, že nedostatečný příjem hořčíku stravou je obecným jevem a že většina lidí přijímá jen asi 80 % doporučené denní dávky. Z toho pohledu se hledání a využívání dalších přirozených zdrojů hořčíku jeví jako nezbytné.


publikováno: 12. 7. 2018, v rubrice Přírodní léčba
Štítky: minerály, prevence

Další články v rubrice Přírodní léčba:

Design: Jana Pospíšilová, Kód: Karel Koliš | Prohlášení
(c) Trendy zdraví 2009+