Ladislav Špaček radí, jak používat žvýkačku podle etikety | Rodina | Trendy zdraví

Hlavní strana » Rodina » Článek

Ladislav Špaček radí, jak používat žvýkačku podle etikety

9. 11. 2012

Asi nechcete své okolí obtěžovat nepatřičným mlaskáním a viditelným přežvykováním? Víte ale, jak žvýkat a neporušit bonton? Kdo jiný nám může s etiketou pomoci, než odborník Ladislav Špaček, který připravil pro značku Orbit několik jednoduchých rad, jak se vyhnout společensky nepřístojnému chování. Podle něho není žvýkání v rozporu s pravidly slušného chování. Udržuje totiž hygienu v ústní dutině, a dává nám tak pocit jistoty, že neobtěžujeme okolí nepříjemným zápachem z úst.

Co je podstatou etikety?

Ohleduplnost, respektování našich bližních, empatie, vyhýbání se všemu, co by mohlo obtěžovat naše okolí. Lidé, kteří opovrhují žvýkáním, protože ho považují za nevkusný zlozvyk, obtěžují své okolí mnohem víc než ti, kteří žvýkačky používají.

Odpůrcům žvýkání vadí hlavně neestetické pohyby čelistí a okázalé převalování žvýkačky v ústní dutině. Tak, jak vypadají hokejisté na střídačce, nemohou vypadat dámy při společenské konverzaci. Se žvýkačkou je to stejné jako s mnoha dalšími vynálezy: musíme se je jen naučit používat, abychom z nich vytěžili to dobré a prospěšné. Takzvané společenské žvýkání vyžaduje jistou zručnost a dovednost. S pravidly pana Špačka si je ale velmi snadno osvojíte.

Pravidla žvýkání podle Ladislava Špačka

  • Žvýkačku vkládáme do úst nepozorovaně, nenápadně, ve skrytu. Nejde přirozeně o nic skandálního (jíst obložený chlebíček je mnohem nechutnější a mnoho lidí přesto konzumuje chlebíčky na veřejnosti), ale ve společnosti s ústní dutinou veřejně nepracujeme, proto radím odvrátit hlavu a velmi nenápadně a rychle žvýkačku vsunout do úst.
  • Žvýkačku nezačneme okamžitě drtit stoličkami. Jemně ji válíme po jazyku (jako Karel IV. s Buškem z Velhartic, když popíjeli první české burgundské) a vyčkáváme, až žvýkačka přijme naši tělesnou teplotu. V této fázi jde také o uvolňování osvěžujících aromatických látek z potahu žvýkačky.
  • Jakmile žvýkačka zvláční, můžeme ji lehkými stisky mezi stoličkami i mezi řezáky intenzivněji exploatovat (vytěžit aromatické látky). Důležité je, že veškerý pohyb se musí odehrávat za sevřenými rty, bez zjevných pohybů čelistí. Okolí nesmí vůbec tušit, že máme v ústech žvýkačku.
  • Jak dlouho máme žvýkačku v ústech? Nekonečně dlouho. Jsou mistři, kteří mají žvýkačku v ústech celé hodiny, a to zcela nepozorovaně. Tím, že ji nežvýkají intenzivně jako hokejisti, uchovávají v ní dlouho osvěžující aromatické látky, žvýkačka tak po celé hodiny působí jako osvěžovač vonného dechu.
  • Co se žvýkačkou po dožvýkání? Tímto pojmem můžeme označit stav, kdy žvýkačka ztratila své aroma a je zbytečné ji dál mít v ústech nebo kdy nastává situace, kdy by žvýkání, byť nenápadné, bylo přece jen nevhodné. Vždy máme po kapsách nebo v kabelce kousek papíru, ubrousek, kapesníček, projetou jízdenku. Odvrátíme se od okolí do ústraní, vyjmeme žvýkačku nenápadně z úst a vložíme do připraveného obalu. Ten vrátíme do kapsy či do kabelky a vyhodíme ho při vhodné příležitosti do odpadkového koše.
  • Přesto může nastat situace, kdy náhle zjistíme, že žvýkačku mít v ústech nemůžeme a nemáme šanci ji odložit. Např. na firemní konferenci nás šéf nečekaně vyzve, abychom se dostavili na pódium a převzali ocenění za dobrou práci. Pak nezbývá, než abychom žvýkačku bez váhání spolkli, rychlejší a nenápadnější řešení nenajdeme. Není to škodlivé, jen nezvyklé.
  • Navzdory tomu, že se naučíme se žvýkačkou zacházet nenápadně a „společensky“, existují místa, kdy žvýkat nebudeme. Je jich tak málo a jde o tak výjimečné situace, že snad ani nestojí za to je zmiňovat, ale přesto: nebudeme žvýkat na svatbě (nemyslím ženicha nebo svědka, ale ani jako diváci), na pohřbu, v soudní síni, při obchodním jednání, jsme opatrní v kostele a na hřbitově.
  • Naopak, mnohem více je prostředí, kde žvýkat máme: na pracovišti, po každém jídle, po kávě nebo cigaretě, v dopravních prostředcích, na soukromé schůzce, při intimním kontaktu, na plese (bezpodmínečně při tanci), na večírku, v kině a divadle, na koncertě, při jednání s klienty u přepážky. Řeč je o žvýkání, které protějšek nepostřehne. Po patřičném tréninku společenského žvýkání můžeme rozšířit akční radius o další prostředí. Stručně řečeno, jde o všechny situace, kdy přicházíme do blízkého kontaktu s druhým člověkem.

Pokud se tedy naučíme správně a vhodně žvýkat, máme ve společnosti vyhráno!


publikováno: 9. 11. 2012, v rubrice Rodina
Štítky: dítě, etiketa, hygiena, nákupy

Další články v rubrice Rodina:

Design: Jana Pospíšilová, Kód: Karel Koliš | Prohlášení
(c) Trendy zdraví 2009+