Šířící se piják lužní a „psí malárie“ v našich luzích a hájích | Rodina | Trendy zdraví

Hlavní strana » Rodina » Článek

Šířící se piják lužní a „psí malárie“ v našich luzích a hájích

20. 5. 2020

„Psí babezióza, které se přezdívá rovněž „psí malárie“, je nebezpečné akutní onemocnění psů, působené jednobuněčným parazitem Babesia canis, napadajícím červené krvinky. Onemocnění je přenášené klíštětem pijákem lužním Dermacentor reticulatus. Piják lužní není pro ČR novým klíštětem, jeho výskyt je historicky znám z Břeclavska na jihovýchodě republiky,“ říká profesor MVDr. David Modrý, PhD, z biologického Centra AVČR a Ústavu patologické morfologie a parazitologie FVL VFU Brno.

Piják řádí na Moravě, ale míří i do Čech

V posledním desetiletí se však piják lužní v rámci celé Evropy rychle šíří. Příčiny tohoto jevu nejsou zcela jasné, k šíření na nové lokality dochází především díky pohybu psů a změnám v životním stylu jejich majitelů, vliv však může mít i měnící se klima a změny v krajině. Parazitologové z Biologického centra AVČR a z Veterinární fakulty VFU Brno od roku 2018 ve spolupráci s veřejností mapují výskyt a šíření pijáka v rámci projektu Najdi Pijáka. Aktuální údaje o nálezech pijáků v ČR je možno nalézt na stránkách www.najdipija­ka.cz.

Spolu se šířením pijáků roste podle profesora Modrého riziko psí babeziózy, která se v ČR donedávna vyskytovala pouze jako importovaná infekce. Pohled na mapy výskytu pijáka v ČR snadno odhalí místa s vyšším rizikem – v podstatě celá jižní a střední Morava. „První autochtonní klinický případ byl zdokumentován jižně od Brna v roce 2018 a od té doby se objevilo několik dalších. I když klinických případů není zatím mnoho, vyšetření pijáků z jižní Moravy molekulárními technikami prokázalo na jižní Moravě přítomnost Babesia canis v několika procentech vyšetřených klíšťat, což není málo. Trend šíření přenašečů babeziózy je jednoznačný a v následujících letech je třeba počítat s dalším posunem hranice areálu jeho výskytu na Moravě a s postupným formováním populací v nížinách po celé ČR. Je pravděpodobné, že také riziko nákazy psů babeziózou postupně poroste a s infekcí je již dnes počítat v rámci diferenciální diagnostiky akutních febrilních stavů psů, typickým příznakem infekce je hemoglobinurie, neboli výskyt krevního barviva z rozpadlých krvinek v moči“ varuje profesor Modrý. V rámci monitorování výskytu psí babeziózy Ústav patologie a parazitologie FVL VFU Brno nabízí veterinárním klinikám u suspektních případů možnost bezplatné molekulární diagnostiky a přesné určení původce.

Případ na Klinice Jaggy

Své setkání s konkrétní nákazou touto chorobou, popisuje veterinářka MVDr. Jana Křivánková z brněnské veterinární kliniky Jaggy: „V roce 2018 jsem léčila pacienta s babeziózou, jednalo se o tříletého psa, který měl naštěstí jen mírné příznaky jako apatii, nechutenství, tmavě zbarvenou moč a zvýšenou teplotu. Často se ale setkávám s mnohem závažnějším průběhem nákazy, někdy může dojít i k úhynu pacienta. Vyšetřením červených krvinek pod mikroskopem jsme nákazu rychle odhalili a nasadili lék. Pacient do dvou dnů plně zareagoval na léčbu a byl propuštěn do domácího ošetřování.“

Základem je celoroční a účinná prevence

Majitelé psů mohou těžko se svými svěřenci sedět stále zavření doma a proto je nesmysluplnějším způsobem ochrany kvalitní ochrana před parazity, ať už jde o pijáka, další druhy klíšťat nebo třeba blechy. Veterináři mají k dispozici hned několik typů moderních přípravků, které jsou pro psy ideální na prevenci před vnějšími parazity. Patří k nim stále oblíbenější žvýkací tablety pro psy nebo inovativní spot-on přípravky pro psy i kočky fungující systémově, které se aplikuji na krk zvířete, pronikají přímo do kůže a chrání jej po dobu až několika měsíců, případně antiparazitární obojky. „V rámci ochrany domácích mazlíčků je základem kvalitní přípravek proti klíšťatům, která babeziózu přenášejí. Výše zmíněný pacient měl v době nákazy nasazen obojek, jehož účinnost je ovšem závislá na navázání účinné látky na tukovou vrstvu pokožky, která však může být narušena šamponováním, koupáním, stříháním, trimováním či pouhou aktivitou v hustých porostech v přírodě. Z toho důvodu stojí za zvážení spíše podání orálních žvýkacích tablet fungujících systémově bez rizika snížení účinnosti z výše zmíněných důvodů. Proto mohou být orální tablety účinnější,“ vysvětluje doktorka Křivánková.

Lidé by však měli mít na paměti, že se sezóna parazitů díky změnám klimatům prodlužuje a antiparazitní ochrana má tak smysl de facto po celý rok. To potvrzuje i profesor David Modrý: „I když zatím není jasné, jak velký podíl má na šíření pijáků oteplující se klima, jasný je trend postupného prodlužování sezóny výskytu těchto přenašečů. Sezónní aktivita pijáků se liší od ostatních klíšťat neboť je typicky dvousezónní, s maximem výskytu v časných jarních a pak podzimních měsících. V zimě jako byla ta uplynulá, je pijáky možno nalézt v periodách teplého slunného počasí v podstatě celou zimu a podzimní výskyt tak de facto splývá s jarním. Ten posun je třeba zohlednit v ochraně psů proti klíšťatům. Riziko napadení pijákem a onemocnění babeziózou je reálné i v periodách, kdy se zdá, že díky absenci klíštěte obecného je „klíšťat málo“. Nejrizikovější měsíce jsou pravděpodobně únor-květen a září-listopad, kdy je pijáků nejvíce.“


publikováno: 20. 5. 2020, v rubrice Rodina
Štítky: pes

Další články v rubrice Rodina:

Design: Jana Pospíšilová, Kód: Karel Koliš | Prohlášení
(c) Trendy zdraví 2009+