Vyplatí se život na hromádce? | Rodina | Trendy zdraví

Hlavní strana » Rodina » Článek

Vyplatí se život na hromádce?

18. 8. 2015

V Česku se ročně rozhodne uzavřít sňatek kolem 40 tisíc párů. Počty sňatků, které ročně uzavřeli obyvatelé České republiky, se od 90. let minulého století snížily o polovinu. Lidé se častěji rozhodují pro „život na psí knížku“. Zpravidla společný život bez svatby volí lidé ve větších městech a s vyšším vzděláním. Je to pro ně ale výhodné?

Kariéra a bezdětné ženy

Podle průzkumu dává téměř třetina Čechů přednost úspěchu v práci před časem stráveným s rodinou. Také z toho důvodu mladé páry čekají i několik let, než rodinu vůbec založí. Některé dokonce kvůli kariéře děti nemají vůbec. „Mladí lidé mají v dnešní době téměř neomezené možnosti, které jim umožňují cestovat, učit se jazyky anebo studovat v zahraničí. Zdá se mi proto přirozené, že se snaží tyto možnosti využívat a zaměřují se například na svůj osobní rozvoj či kariéru než na budování rodiny. K tomuto trendu přispívá i modernizace společnosti, která je mnohem tolerantnější k partnerskému soužití bez uzavření manželství, než jak tomu bylo dříve. Obecně jsou nesezdané páry také častěji bezdětné,“ popsal Jiří Hartmann z advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři.

Obava z dluhů partnera

Dalším důvodem, proč páry manželství odkládají nebo jej vůbec neplánují, jsou peníze – nechtějí společně hospodařit a obávají se dluhů partnera. Zatímco rodinné finance spravuje společně 67 procent manželských párů, u nesezdaných partnerů je to méně než polovina. U manželů není výjimkou ani společný bankovní účet, naopak v případě párů žijících takzvaně na hromádce představuje spíš unikum. „Při uzavření manželství vzniká společné jmění manželů, do kterého pak spadá, až na výjimky, vše, co oba nebo jeden z manželů nabudou, stejně tak jako všechny závazky – například dluhy, které jednomu z manželů nebo oběma mohou vzniknout. U partnerů, kteří spolu žijí ve volném svazku, žádná obdoba společného jmění manželů neexistuje a každý z nich nabývá majetek do svého výlučného vlastnictví. Z toho vyplývá, že partneři, kteří nejsou sezdáni, nenesou odpovědnost za závazky toho druhého, jako tomu je u manželů,“ vysvětlil Jiří Hartmann.

Slevy na dani z příjmů uplatněnou za manžela

Finanční samostatnost je ale vykoupena nemožností uplatnit některé daňové výhody. Například slevy na dani a daňová zvýhodnění mohou daň z příjmu razantně snížit, nárok na ni mají ale jen manželé. „Velké výhody vznikají manželům v oblasti daňových povinností, a to například formou slevy na dani z příjmů uplatněnou za manžela, který je bez příjmů, a to v celkové roční výši až 24 840 korun. U zdravotně postiženého manžela je to až dvakrát tolik. Podmínkou je žití ve společné domácnosti. Slevu je možné uplatnit i v případě, že manželství netrvá po celý rok, a to poměrně. Rozhodující je stav na začátku měsíce, například pokud byl sňatek uzavřen 15. srpna, slevu je možné uplatnit od září. U nesezdaných párů podává každý z partnerů daňové přiznání sám za sebe a daňová zvýhodnění za partnera uplatnit nelze,“ upozornil Jiří Hartmann.

Právo na zdravotní informace o partnerovi

Další otázkou, kterou páry mimo svazek často řeší, je, zda mají nárok na informace během hospitalizace partnera. „Každý pacient si může sám určit, komu budou informace o jeho zdravotním stavu poskytovány a komu ne. Pokud tak kvůli zdravotnímu stavu učinit nemůže, mají právo na informace o jeho aktuálním zdravotním stavu a na pořízení výpisů a kopií zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi osoby blízké. Mezi ty patří i druh nebo družka. Ve zdravotnickém zařízení ovšem bude obtížnější tento vztah prokazovat,“ varoval Jiří Hartmann.

Řada otázek nastává také v případě smrti jednoho z partnerů

Zatímco při úmrtí jednoho z manželů je druhý z nich v první dědické skupině, u nesezdaných párů je tomu jinak. „V případě, že jeden z partnerů, kteří spolu žili ve volném svazku, zemře, má pozůstalý partner ze zákona nárok na dědictví, pokud zesnulý neměl manžela ani žádné potomky. Pozůstalý partner dědí podle nového občanského zákoníku v rámci druhé skupiny dědiců, tedy rovným dílem společně s rodiči zesnulého. Podstatné je ale splnit podmínku soužití ve společné domácnosti nejméně jeden rok před smrtí partnera. Pokud by rodiče zesnulého už nežili, bude pozůstalý partner dědit v rámci třetí skupiny společně se sourozenci, i v tomto případě platí podmínka soužití ve společné domácnosti,“ vysvětlil Jiří Hartmann.


publikováno: 18. 8. 2015, v rubrice Rodina
Štítky: partnerství, zákon

Další články v rubrice Rodina:

Design: Jana Pospíšilová, Kód: Karel Koliš | Prohlášení
(c) Trendy zdraví 2009+