Trendy zdraví

Cesta autem, autobusem nebo letadlem je nutnou součástí procesu dostat se na vysněné místo, kde si odpočineme, nebo si naopak dáme pořádně do těla. Jak se připravit na cestu, aby se z ní naše tělo vzpamatovalo co nejdříve?

Cestování za teplem nebo za sněhem představují nemalé riziko vzniku žilní trombózy. Hluboká žilní trombóza a plicní embolie patří k závažným onemocněním, která mohou připravit postižené o život. Týkají se hlavně pacientů po operaci, po úrazech, v gynekologii a porodnictví, v souvislosti s interním onemocněním. Mohou ale zabíjet i při cestách, zejména letadlem nebo autobusem, delších než 8 hodin, kdy mají cestující omezenou možnost pohybu. Základním opatřením proti vzniku cestovní trombózy je dostatečný příjem tekutin, především nesycené vody a minerálek.

Léto patří k nejoblíbenějším ročním obdobím. Zároveň je to ale čas, kdy ženy i muže, přestože jsou jinak v dobré zdravotní kondici, mohou potrápit nepříjemné otoky nohou. Příčinou toho, že naše nohy v létě vypadají jako „nalité konve“, jsou vysoké teploty v kombinaci s mnoha dalšími faktory.

Chronické žilní onemocnění trápí 60–70 % dospělých Čechů. Ženy s ním mají zkušenost 2 až 3× častěji než muži. Důvodem vyššího rizika u žen je mimo jiné působení progesteronu, který tlumí napětí hladké svaloviny, a tím vede současně ke snížení pevnosti žilní stěny.

Křečové žíly postihují každou třetí ženu a každého čtvrtého muže. Jejich výskyt je dán z 80 % dědičností. Svou roli hraje i životní styl, nadváha a zaměstnání. Přestože se nejedná jen o estetický problém a velmi snadno může dojít k závažným zdravotním komplikacím, lidé závažnost situace podceňují. Často se tak děje ze strachu z operace, bolesti a následného omezení. Nic z toho už dneska ale neplatí.

Otok neboli edém je stav, při kterém se ve  tkáni nebo  v orgánu vyskytuje více tekutiny, než za normálních fy­ziologických o­kolností. Obvykle bývá projevem určitého onemocnění. Pokud však přetrvává déle než několik měsíců, přestává být pouze příznakem a stává se chronickým problémem. Tento stav se často vyskytuje u dolních končetin. K nejčastějším chronickým otokům dolních končetin patří flebedém, lymfedém a lipedém. Jejich trvalost s sebou nese nepříjemné subjektivní pocity, které mohou snižovat kvalitu života.

Na našem trhu se objevuje stále více doplňků stravy, které se svým složením, vzhledem a charakteristikou uvedenou na obalu na první pohled velmi podobají lékům. Při bližším zkoumání však zjistíte, že tato podobnost je opravdu jen zdánlivá. Rozdíl mezi doplňky stravy a léčivy si ukážeme na konkrétním příkladu chronického žilního onemocnění, kterému v západním světě podléhá 50 – 85 % populace.

Žilní onemocnění se řadí do skupiny tzv. kardiovaskulárních chorob. Přestože se daleko častěji hovoří o problémech srdce a tepen, žilní nemoci jsou svým rozsahem, významem i četností výskytu stejně závažné. V západním světě jim podléhá 50 – 85 % populace.