Jak vznikla a vyvíjela se tradiční česká kuchyně? | Výživa a gastronomie | Trendy zdraví

Jak vznikla a vyvíjela se tradiční česká kuchyně?

6. 12. 2010

O počátcích české kuchyně lze mluvit až v době formování Čechů jako národa, kdy zároveň s tím vznikaly první pokrmy, jejichž receptura se zachovala až do dnešní doby. Historické spisy a knihy dokazují, že již v době raného feudalismu se u nás jídlo upravovalo tak, aby nejen lépe chutnalo, ale i lahodilo oku. Začalo se používat koření a přizpůsobovalo se jednotlivým chutím pokrmů. Vzájemně se kombinovalo to, co se nalovilo, s tím, co se vypěstovalo. Vznikaly první recepty českých jídel. Základními surovinami bylo v té době proso, vejce, luštěniny, mléko, zelí, maso, houby a ovoce. Jako koření se používal pepř, sůl nebo rebarbora.

Základem byly kaše

Jednou ze základních složek stravy našich předků byl i chléb. K chlebu se převážně konzumoval sýr a zapíjel se mlékem, kyškou nebo podmáslím. Dalším pilířem staročeské kuchyně byly kaše, nenáročné na přípravu, ale zato výživné. Připravovaly se z pohanky, jáhel, ovsa nebo krupice.

Klobásky a jelítka

Samozřejmostí byly pokrmy z masa, ale ty si dopřávala převážně šlechta. Již v roce 1088 u nás existovala řemesla zaměřená na zpracování masa jako „masníci“ nebo „sviňaři“. Ke staročeské přípravě masa patřilo také pečené ovoce, koření a jako příloha listová zelenina. Hojně se připravovaly klobásy a jelítka.

Paštikáři a cukráři

V první třetině 16. století do Čech přichází „cizí móda“ i pokud jde o stravu. A to díky cestám mladých pánů do ciziny, přítomnosti královského dvora v Praze, ale i návštěvám cizích šlechticů u nás. Prostá strava se začala obohacovat novými pokrmy, které byly více komplikované a rafinovanější. Hlavní podíl na změně menu měli kuchaři, cukráři a paštičkáři, kteří k nám přišli s královským dvorem, zvláště za Rudolfa II. Čeští páni i měšťané se v 16. století snažili o hojnost a chutnost pokrmů.

Začalo se vařit podle knih

Dalším mezníkem ve vývoji české kuchyně je doba od konce 18. století až po 1. světovou válku. Zahájena byla kuchařskými knihami z přelomu 18. a 19. století. Nejvíce publikovanou byla kuchařka Magdaleny Dobromily Rettigové. Podle autorů kuchařských knih se upouštělo od přemíry koření, jídla byla spíše jednotvárná. Triumfovala cibule, guláše a obalované smažené maso. Z francouzské kuchyně bylo přejímáno ragú, dorty, čokoláda, pečivo a cukrovinky. Pila se káva a čaj a začalo se mlsat. Vynechávají se vydatné polévkové snídaně, kaše a plýtvá se omastkem. Nade vším pak kraluje knedlík. Velkým obratem v používání surovin byl také začátek pěstování brambor. Lidé k nim neměli zprvu důvěru, ale záhy je jejich chuť přesvědčila.

Víte, že…

  • Již Zikmund Winter (český spisovatel, historik a učitel) doložil zprávy o dvanácti druzích chleba vyskytujících se u nás před 15. stoletím. Podával se například chléb žemlový, žitný, ječný, mazancový, nakyslý, prosný, jáhelný, pohankový, oplatkový a další.
  • Lískové oříšky se objevovaly pouze na stolech velmožů, braly se jako pochutina. Ty nejvzácnější, z lísky Přemyslovy dokonce na korunovačních hostinách.
  • Rozmanitost české kuchyně potvrzuje i první dochovaný rukopis s recepty na přípravu jídel, který je majetkem knihovny Národního muzea v Praze. Tvoří jej 53 listů popsaných a 3 nepopsané.
  • Medová historie sahá až do 11. a 12. století. V té době bylo tolik medu, že se v Praze konaly medové trhy a med se prodával na sudy. Dokonce se vyměňoval za sůl, a to ve stejné váze.
  • První český cukrář se jmenoval Mates a otevřel si svůj první krámek v Praze na Malé Straně v roce 1301.
  • Historie opilství sahá do 15. století, kdy slovo ožralec proniklo do slovníku starých Čechů. Po pivu dominovalo červené víno a za vlády jagellonských králů se rozšířila velice silná kořalka, která obsahovala 60 – 90 % alkoholu.

publikováno: 6. 12. 2010, v rubrice Výživa a gastronomie
Štítky: historie, lahůdky, maso

Další články v rubrice Výživa a gastronomie:

Design: Jana Pospíšilová, Kód: Karel Koliš | Prohlášení
(c) Trendy zdraví 2009+