Proč nahrazujeme kravské mléko rostlinnými alternativami? | Výživa a gastronomie | Trendy zdraví

Proč nahrazujeme kravské mléko rostlinnými alternativami?

21. 2. 2020

Najít v menu kavárny, restaurace či na pultech obchodů rostlinou náhradu kravského mléka už dávno není nesplnitelnou misí, jako v minulosti. Rostlinné varianty jsou již běžnou součástí jídelníčku těch, kteří mají k živočišnému mléku výhrady. Nejčastěji jde o alergiky nebo vegany.

Trendy ze světa

V Evropě se tradičně konzumovalo mléko kravské, a proto se jeho alternativy začaly objevovat teprve nedávno, v Česku asi před 15 lety. V jiných krajinách však mají rostlinná „nemléka“ dlouhou tradici. Nejdelší kořeny má údajně mléko sójové, a to právě ve starověké Číně.

Proč nahrazujeme kravské mléko?

Tradiční kravské mléko nahrazujeme hned z několika důvodů, mezi něž patří zejména ty zdravotní, etické a environmentální. Důvodem může být i preference v chuti nebo snaha přiblížit se současnému trendu. „Pociťujeme velký zájem o alternativní mléka. Chodí k nám hodně turistů, kteří jsou obeznámení s veganskými možnostmi a sami si je vyžádají. Momentálně je velký boom v rostlinných mlékách. I lidé, kteří nemají zdravotní či etické důvody, preferují spíše rostlinné alternativy, které jsou mnohdy lehčí,“ říká Francesca Kolowrat, majitelka restaurace Cafe Elektric.

Pro koho jsou alternativy vhodné?

Rostlinné alternativy jsou vhodné pro osoby alergické na mléčnou bílkovinu (kasein) či mléčný cukr (laktózu). Alergie se projevují trávicími a kožními problémy. Intolerance na laktózu je častější u dospělých jedinců. Její příčinou je totiž nedostatek enzymu (laktázy), který je k jejímu strávení potřeba. Vedle alergiků ocení rostlinná mléka také ti, které trápí etické a environmentální dopady živočišné produkce. Produkce rostlinných mlék je šetrnější k životnímu prostředí (emise skleníkových plynů – změna klimatu, vysoká spotřeba vody, odlesňování kvůli pěstování krmiv, produkce znečištění apod.), ale i ke zvířatům samotným (přetěžování dojnic, mateřská frustrace, zabíjení dojnic i jejich telat na jatkách). Dále jsou vhodné samozřejmě pro všechny, kteří chtějí ochutnat něco nového.

Různé chutě

Charakteristiky rostlinných mlék, které se hodí do kávy a které ne Každé z rostlinných mlék má trochu jiné chuťové vlastnosti a kulinářský potenciál. Ve větších městech se můžeme setkat s podniky, které nabízí velmi širokou paletu možností. „Nabízíme mléko sójové, mandlové, kokosové, konopné, rýžové a ovesné. Nejoblíbenější je u nás mléko mandlové a ovesné,“ říká Francesca z Cafe Elektric, kde si zákazníci nejvíce oblíbili vedle klasického espressa právě cappuccino. Ale proti gustu žádný dišputát, do kávy je možné přidat i kterékoliv jiné mléko.

Na co si dát pozor

Vždy zkoumejte složení rostlinných mlék. Dejte si pozor na Éčka, zahušťovadla, barviva a cukr, které často obsahují. Nápoj by měl být v ideálním případě složen pouze z hlavní suroviny (např. mandle) a vody, ale chybět by nemělo ani kalcium, vitamin B12, B6 apod.


publikováno: 21. 2. 2020, v rubrice Výživa a gastronomie
Štítky: kavárna, mléko

Další články v rubrice Výživa a gastronomie:

Design: Jana Pospíšilová, Kód: Karel Koliš | Prohlášení
(c) Trendy zdraví 2009+