Proč používat třtinový cukr | Výživa a gastronomie | Trendy zdraví

Proč používat třtinový cukr

2. 8. 2010

Jednou z nejvýraznějších chutí, které náš jazyk vnímá, je sladkost. Už jako děti k této chuti tíhneme a získává si naši oblibu. Bílý řepný cukr je u nás nejpoužívanějším sladidlem a málokdo se bez něj dokáže obejít i přesto, že rozhodně nepatří ke zdravému životnímu stylu a může způsobovat řadu zdravotních potíží. Bílý cukr je však možné adekvátně nahradit. Na trhu se v současnosti můžeme běžně setkat s hnědým třtinovým cukrem, který je jeho plnohodnotnou náhradou a navíc obsahuje i mnoho zdraví prospěšných látek.

Jak se třtinový cukr získává?

Hnědý třtinový cukr se získává z rostliny podobných bambusu – cukrové třtiny, která dorůstá do výšky až pěti metrů a sklízí se zpravidla v květnu a v červnu. Mezi nejvýznamnější vývozce cukrové třtiny patří Mauritius, jehož úrodná půda, bohatá na minerály, zajišťuje nejlepší podmínky pro její pěstování.

Jak se vyrábí?

Po sklizni je cukrová třtina nasekána na dlouhé kusy, které pak při lisování vypouští do sběrných nádrží sladkou šťávu. Následuje přefiltrování, mechanické odstranění nečistot a šetrné odpaření, díky němuž vzniká hustý sirup. Ten se na základě trojnásobné krystalizace nakonec mění v cukr. Při první krystalizaci se odděluje jen velmi světlý cukr, při druhé tmavší a při třetí nejtmavší, který je velmi bohatý na melasu. Melasa obsahuje velké množství stopových prvků a důležitých minerálních látek pro náš organizmus. Vyznačuje se výraznou chutí a hnědou až černou barvou.

Proč používat třtinový cukr?

Rozdíl mezi bílým a třtinovým cukrem nespočívá pouze v barvě, ale především ve způsobu jejich výroby a zpracování, které má za následek jiné výsledné složení. Třtinový cukr neprochází procesem chemické rafinace a bělení a neobsahuje zbytkové chemikálie. Neztrácí tak své unikátní, zdraví prospěšné látky, mezi které patří kromě minerálů a stopových prvků také mnohé vitaminy, enzymy či vláknina. Bílý cukr při výrobě nejen ztrácí všechny tyto látky, ale dokonce je zbaven i zdravé, zbytkové melasy. Rafinovaný cukr může navíc obsahovat siřičitany, zbytková množství rozpouštědla methylacetátu. Celoživotní a pravidelná konzumace bílého cukru může v našem organizmu způsobit pěknou paseku. Mezi zásadní negativní dopady na lidské zdraví patří zejména oslabení imunitního systému, riziko obezity, onemocnění srdce a cév, zvýšení hladiny cholesterolu, bolesti hlavy, deprese, ale i zvýšení rizika rakoviny, hemeroidů a kvasinkových infekcí.

Kolik cukru sníme za rok?

Dnes je cukr bohužel velmi levný a jeho spotřeba enormní. I přesto, že lékaři doporučují nekonzumovat více než 20 kg cukru na osobu a rok, tak u nás v České republice spotřebujeme dvojnásobek – jeden člověk v průměru sní celých 40 kg cukru za rok, což odpovídá 23 lžičkám cukru denně! Kromě běžných cukrovinek jde hlavně o cukr skrytý ve sladkých limonádách, snídaňových cereáliích, slazených mléčných výrobcích, cukr v běžném pečivu a toustovém chlebu nebo třeba v kečupech.

Proč omezovat spotřebu cukru?

  • Zvyšuje rychle hladinu cukru v krvi – při časté konzumaci bílého cukru se vyčerpává slinivka břišní, která vyrábí inzulín – ten se musí vždy vyplavit do krve, aby reguloval množství cukru v krvi. Proto pak mohou vznikat poruchy regulace krevního cukru.
  • Narušuje rovnováhu minerálních látek, zejména způsobuje ztráty vitaminu B, vápníku a hořčíku.
  • Konzumací cukru je ovlivněn i imunitní systém. Schopnost bílých krvinek ničit mikroorganismy může být téměř paralyzována po požití cukru. Při nemoci jedna vaše bílá krvinka dokáže zničit 14 choroboplodných zárodků za hodinu. Pokud je ale tato bílá krvinka vystavena množství 100 g snědeného cukru, pak její schopnost ničit choroboplodné zárodky se 10× sníží.
  • Okyseluje organizmus. Svým kyselinotvorným působením ničí prostředí příznivé pro zdravou střevní mikroflóru a výsledkem je čím dál slabší imunita a optimální prostředí pro růst bakterií, virů a plísní a pro vznik zánětů.
  • Přispívá k obezitě a vyššímu krevnímu tlaku.
  • Vysoký přísun cukru také zvyšuje adrenalin v krvi, což může vést k úzkosti, podrážděnosti i hyperaktivitě.
  • Hojná konzumace cukru souvisí i s vyšším výskytem vrásek a zánětů kůže. Když sníme bílý cukr, naše dokonalé tělo se rychle přizpůsobí a vezme si potřebné látky odjinud, buď z toho, co jsme ještě k tomu cukru jedli nebo si sáhne do našich rezerv. Po větším množství bílého cukru a dalších rafinovaných potravin, ztrácíme vitaminy skupiny B, vápník, hořčík, fosfor, železo a další látky.

Je tmavý cukr zdravější?

Srovnáme-li přírodní třtinové cukry, tak například tmavý cukr obsahuje 2× více vápníku, hořčíku a až 5 x více draslíku než světlejší přírodní třtinový cukr surový. Ještě tmavší melasový cukr obsahuje až 10 x více vápníku, hořčíku i železa dokonce až 20 x více draslíku.


publikováno: 2. 8. 2010, v rubrice Výživa a gastronomie
Štítky: diabetes, imunita, nemoci, ochucování, prevence, sladkosti

Další články v rubrice Výživa a gastronomie:

Design: Jana Pospíšilová, Kód: Karel Koliš | Prohlášení
(c) Trendy zdraví 2009+