Medicína | Trendy zdraví

Pacienti, kteří mají podezření na nákazu koronavirem, si od letošního podzimu přijdou pro svou diagnózu osobně do ordinace praktického lékaře. Ten je vyšetří, provede antigenní test a potvrdí, nebo vyvrátí, že covid-19 mají, a zahájí případnou léčbu. Vyplývá to ze zbrusu nového doporučeného postupu, který ve spolupráci s vedením praktiků vypracovalo Ministerstvo zdravotnictví a s nímž se tisíce lékařů seznámí na 15. kongresu primární péče. Podle Sdružení praktických lékařů (SPL) signalizuje tento krok změnu přístupu k nemoci, která se přesouvá do kategorie chorob, s nimiž se lidé běžně potýkají.

Chronické virové záněty jater, nadměrná konzumace alkoholu a nealkoholová tuková choroba jater – to jsou dnes celosvětově tři nejčastější příčiny chronických jaterních onemocnění. U většiny z nich je konečným stádiem cirhóza, která také bývá příčinou předčasného úmrtí. Játra jsou ale orgánem s výjimečnou schopností regenerace, a pokud je onemocnění odhaleno včas, lze úpravou životosprávy a vhodnou léčbou jejich poškození zvrátit.

Záchranáři řeší každé léto a během teplých podzimních dnů stovky případů bodnutí hmyzem, jako jsou vosy, včely a sršně. Zvláště nebezpečné a bohužel i časté bývá bodnutí do jazyka způsobené nepozorností při pití nebo konzumací z neprůhledných lahví a plechovek. Nárůst práce evidují v létě i pojišťovny, které poskytují asistenční služby deratizace.

Lidé vynechávají preventivní prohlídky u praktického lékaře z mnoha důvodů – nemají zdravotní obtíže, z časových důvodů, v poslední době i kvůli obavám z nákazy koronavirem ve zdravotnickém zařízení. „Součástí preventivních prohlídek je i vyšetření stavu zdraví ledvin. Vyšetření krevního tlaku, laboratorní rozbor moči a případně krve, může odhalit abnormální hodnoty signalizující ledvinné onemocnění,“ vysvětluje na úvod MUDr. Silvie Rajnochová Bloudíčková, Ph.D., vedoucí Nefrologické a Transplantační ambulance IKEM. Proto bude veřejnosti k dispozici bezplatné testovací místo IKEM ve dnech 16. a 17. září 2021 v prostranství před obchodním centrem Arkády Pankrác v Praze.

Alespoň jednu jizvu na těle má snad každý člověk, obvykle jej nijak netrápí, snad jen špatnými vzpomínkami na to, jak vznikla. Jsou však jizvy, které na první ani na druhý pohled vidět nejsou, přesto mohou zabít. Jsou to jizvy na plicích. Typickou nemocí, při níž jizvení probíhá neviditelně, ale pomalu ubírá plochu k dýchání a plíce postupně „tuhnou“, je idiopatická plicní fibróza (IPF). To, že se v plicích něco děje, zjistí obvykle specialista – pneumolog. Při poslechu hrudníku slyší zvuk připomínající chůzi po zmrzlém sněhu nebo rozepínání suchého zipu. Dalším z příznaků IPF jsou paličkovité prsty a nehty ve tvaru hodinových sklíček.

Sepse, laicky známá jako „otrava krve“, má každoročně na svědomí miliony lidských životů. Navzdory medicínskému pokroku zůstává sepse velmi častou příčinou hospitalizace na jednotkách intenzivní péče. Právě proto je cílem Světového dne sepse, který si každoročně připomínáme 13. září, zvýšit povědomí o sepsi a rizicích s ní spojených.

Křečové žíly a metličky má každý druhý člověk. I proto se o nich celkem běžně mluví a jak už to bývá, vzniká kolem nich spousta mýtů a polopravd, které se šíří. Chronické žilní onemocnění nelze brát na lehkou váhu a některé z nich je vhodné uvést na pravou míru.

První projevy myopie neboli krátkozrakosti se typicky začnou projevovat kolem 6. roku života, tedy v období nástupu do školy. Někteří školáci špatně vidí na tabuli, jiní si na žádné komplikace stěžovat nemusí, protože nemají srovnání po korekci. Podle optometristy Lentiamo Jakuba Odcházela je důležité nechat oči před nástupem do školy vyšetřit u očního specialisty. Praktický lékař nemusí vadu odhalit a pokud se krátkozrakost nekoriguje, může končit závažnými vadami zraku. Následkem pandemie navíc případů myopie přibývá.