Dopady pandemie na duši | Medicína | Trendy zdraví

Hlavní strana » Medicína » Článek

Dopady pandemie na duši

21. 10. 2021

Do ambulancí psychologů a psychiatrů chodí ještě měsíce po druhé vlně covidu-19 čím dál více pacientů – potýkají se s depresí. Mezi klienty expertů na duševní stav se objevují také lékaři. Podle výzkumu, který provedla Univerzita Karlova, loni mírně stouplo procento těch, kteří trpí středně těžkými až těžkými projevy deprese. Psychické obtíže se nevyhnuly ani těm, kdo stojí v boji s covidem v první linii. Tři čtvrtiny praktických lékařů se kvůli náročným pracovním podmínkám v době covidu dokonce obávají o svoje psychické zdraví. I to bylo tématem letošního 15. kongresu primární péče v Praze, konkrétně bloku, který se jmenuje Duše v době covidu aneb staráte se o své duševní zdraví?

V boji s onemocněním covid-19 stáli praktičtí lékaři v první řadě. Většina z nich se podle výzkumu Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK, který jeho autoři představí přímo na kongresu, dostala do kontaktu s nemocným už v prvních deseti měsících epidemie. Hlubší vědomosti, jak se před nákazou chránit, však měl jen zlomek z nich. Opírat se nemohli ani o vlastní zkušenosti, protože v podobné situaci se v minulosti ocitla pouze menšina dotazovaných lékařů.

„Nejhorší byl pro nás neustálý stres z toho, co bude a jak to zvládneme. Do toho bylo nutné se vypořádat s obavami našich pacientů, na které dopadl nejen strach z nemoci, ale také z dlouhodobé izolace, z omezení kontaktů a z dalších okolností, které s sebou pandemie nesla,“ říká praktický lékař MUDr. Norbert Král. V podzimní pandemické vlně, kdy prudce narůstal počet nemocných, se 80 % z nich obávalo nákazy od svých pacientů. „Především jsme se báli, že nakazíme své blízké, obavy stupňoval i mediální obraz pandemie a nedůvěryhodná komunikace vlády,“ doplňuje MUDr. Král.

„V době pandemie se naše práce značně změnila. Museli jsme zajistit, aby se pacienti mezi sebou nepotkávali, což s sebou neslo velké množství telefonických konzultací. Přibylo covidových pacientů, u nichž bylo potřeba hlídat jejich zdravotní stav a řešit případné zhoršení. Dále jsme museli zvládnout požadavky na očkování, o kterém nám chyběly jasné informace, kdy a čím budeme očkovat,“ uvádí praktická lékařka MUDr. Eva Kasalická ze Sdružení praktických lékařů důvody, které v době pandemie vedly ke zvýšenému stresu v ordinacích praktiků. Podle přednosty psychiatrické kliniky VFN v Praze doc. MUDr. Martina Anderse, Ph.D., systematická péče o duševní zdraví lékařů prakticky neexistuje. „U nás v nemocnici jsme proto lékařům nabídli možnost konzultace,“ vysvětluje doc. Anders. Psychické obtíže se podle něj mohou vyskytnout až měsíce poté, co člověk covid-19 prodělal. Mohou za to biologické mechanismy viru, které dokáží ovlivnit konkrétní centra v mozku, jež mají dopad na náladu člověka nebo jeho spánek.

„Máme k dispozici data z výzkumů z USA, která potvrzují, že u 34 % lidí se do 6 měsíců po prodělaném covidu vyskytlo duševní onemocnění. Nejčastěji šlo o deprese, úzkostné stavy a poruchy spánku. Vyšší riziko je přitom u těch, kteří se s psychickou nemocí léčili již v minulosti. Výjimkou však nejsou ani zcela nové případy,“ upozorňuje doc. Anders.


publikováno: 21. 10. 2021, v rubrice Medicína
Štítky: COVID-19, psychika

Další články v rubrice Medicína:

Design: Jana Pospíšilová, Kód: Karel Koliš | Prohlášení
(c) Trendy zdraví 2009+