Křivka dožití obyvatel ČR se poprvé v historii otočila směrem dolů!
Po celá desetiletí se v Česku prodlužovala střední délka dožití. U žen se postupně vyšplhala až na 81,9 roku a u mužů na 76,1 roku věku. Dosáhli jsme tak na úroveň vyspělých západních zemí. Vloni se pozitivní trend náhle zlomil, mužům klesla naděje na dožití o 1 rok a ženám o 0,7 roku. Ve způsobu, jak nepříznivý trend otočit zpátky, mají lékaři ze Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze jasno: klíčem k prodloužení života ve zdraví až o 5 let je 150 minut pravidelného přiměřeného pohybu týdně a úprava životního stylu.
Senioři často žijí na hraně svých fyzických možností
Zní to jako paradox. Čeští zdravotníci dokážou na jedné straně díky skvělým výsledkům farmakologické léčby, špičkové zdravotnické péči nebo přístrojům typu ECMO zachraňovat životy lidí s fatálními diagnózami. Na druhé straně ale celá třetina 65letých mužů cítí omezení v běžných každodenních aktivitách kvůli zdravotním handicapům a průměrný Čech žije až 20 let svého života s nějakou formou nemoci, zatímco například Švéd pouze 3 roky. „Pandemická doba jasně ukázala, že lidé žijí na hraně svých fyzických možností a pokud se objeví jakýkoliv nečekaný zdravotní problém, může pro ně být fatální,“ konstatuje prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., zástupce přednosty III. interní kliniky VFN a 1. LF UK a vysvětluje: „Chronické nemoci jako vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol, cukrovka, obezita nebo kardiovaskulární nemoci jsou silným protivníkem a často probíhají asymptomaticky. Proto je důležité být fit, starat se o své zdraví a oddálit tak nástup řady onemocnění nebo je dokonce zcela eliminovat. Je prokázáno, že změna životního stylu, především pravidelný pohyb, dokáže zvrátit metabolické a kardiovaskulární choroby a prodlouží život v plném zdraví až několik let!“
Proč stárneme rychleji? Češi (ne)umí žít
Režimová opatření, která mohou zastavit současný negativní trend vývoje dožití a života v nemoci, jsou léta neměnná, totožná napříč obory. Nejde přitom o žádné extrémní změny. Doporučení zná v podstatě každý: pravidelně se hýbat, nekouřit, co nejméně konzumovat alkohol, zdravě se stravovat, dostatečně odpočívat a nežít ve stresu. A skutečnost? Češi se drží dlouhodobě na třetí nejvyšší příčce ve spotřebě alkoholu v rámci zemí sdružených v Evropské kardiologické společnosti a pohybují se v první čtvrtině v počtu kuřáků. V populaci máme dokonce 66 % populace s vyšší než optimální tělesnou hmotností. „V době pandemie se výrazně zvýšil výskyt dětské obezity,“ varuje prof. Vrablík a radí: „Prognózy nemusí být tak děsivé, lidé mohou svůj zdravotní stav zásadně příznivě ovlivnit, a přitom nezacházet do extrémů. Stačí zhubnout pouhých 5 procent tělesné hmotnosti a nebezpečný útrobní tuk, který je zdrojem metabolické nerovnováhy, klesne až o 20 procent!“
Pouhých 150 minut týdně zbrzdí rizika a zlepší náladu
Pravidelný pohyb snižuje riziko infarktu myokardu a cévní mozkové příhody, nádorových onemocnění a jejich recidivy, zlepšuje toleranci chemoterapie. Zkvalitní spánek, zlepší paměť, náladu i libido. „Stačí 150 minut vytrvalostních aktivit týdně jako je chůze, jízda na kole, plavání nebo běh. Vše při střední intenzitě, což znamená, že můžete při pohybu mluvit v krátkých větách,“ vypočítává doc. MUDr. Vladimír Tuka, Ph.D., vedoucí lékař Centra zátěžové kardiologie II. interní kliniky VFN a 1. LF UK a pokračuje: „Nebo mějte týdně pouze 75 minut pohybové aktivity o vysoké intenzitě, kdy na jeden nádech řeknete pouze jedno, dvě slova. V každém případě ale kardio aktivitu ještě dvakrát týdně doplňte posilováním.“ Před každým cvičením je přitom dobré přivést svaly a kardiovaskulární systém do „provozní“ teploty a po zátěži relaxovat. Množství pohybu vždy navyšovat postupně, nesnažit se lámat rekordy třeba o dovolených. I se sportem jsou totiž spojená rizika: například při tropických teplotách pohyb je potřeba pohyb omezit, což platí zejména pro jedince s již manifestními kardiovaskulárními, plicními, metabolickými chorobami.
Tělo si samo řekne o složení stravy, přísná dieta není řešení
„Opakující se lockdowny, stres, méně pohybu znamená jediné – po několika letech stabilní úrovně hmotnosti šla váha Čechů nahoru,“ konstatuje doc. MUDr. Martin Matoulek, Ph.D. vedoucí lékař XXL centra III. interní kliniky VFN a 1. LF UK a doplňuje: „Chuť a uspokojení z jídla nám dávají hlavně tuky a cukry, takže jsme přidali slazené nápoje a oblíbená fastfoodová smažená jídla. Klíčem k dobrému pocitu i z jídla, ale zůstává staré známé pravidlo, a sice zvýšit pohybovou aktivitu. Pohybem se totiž nezávisle na naší vůli změní i chuťové preference. Tělo si při vyšší a pravidelné fyzické zátěži začne přirozeně říkat o jídla s vyšším obsahem komplexních sacharidů a bílkovin, naopak méně budeme mít chuť na tuk.“ Takový je klíč k přirozené změně životního stylu. Přísnou dietou a rychlým zhubnutím ztrácíme aktivní tělesnou hmotu, ale v kombinaci úpravy jídelníčku s pohybem si svaly uchováme a začneme se pomalu zbavovat tukové tkáně. Velmi pomalu, postupně, tedy vyváženě, udržitelně a bez výkyvů organismu. K tomu, abychom si tvořili svalovou hmotu nezbytnou pro zdravý život, potřebujeme pravidelný pohyb a kvalitní stravu. Jedno bez druhého výsledek nikdy nepřinese.