Stres a deprese souvisejí se životním stylem, zjistili lékaři VFN v Praze | Medicína | Trendy zdraví

Hlavní strana » Medicína » Článek

Stres a deprese souvisejí se životním stylem, zjistili lékaři VFN v Praze

1. 5. 2015

Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN v Praze ve spolupráci s agenturou STEM/MARK provedla a vyhodnotila první národní reprezentativní studii na téma „Stres, deprese a životní styl v České republice“. Její závěry přinášejí informace o charakteru pracovního stresu, životního stylu, projevů deprese a vyhoření. Výzkum byl proveden na podzim roku 2014 mezi více než tisícovkou pracujících lidí z celé ČR ve věku 25 až 65 let.

Deprese a syndromu vyhoření nejsou nic neobvyklého

„Je to první takto zaměřený výzkum v ČR. Jeho výsledky jsou značně alarmující. Ukázalo se, že projevy deprese, stresu a syndromu vyhoření jsou v české populaci poměrně časté. Předpokládáme, že tato závažná situace souvisí též s pasivním životním stylem, pracovním stresem, případně nadměrným užíváním alkoholu a léků,“ uvádějí prof. Raboch a dr. Ptáček.

Důvodem bývá i šikana na pracovišti

Projevy deprese, a to od mírných až po těžké, vykazuje 31 % populace, z toho 7 % klinicky závažné. Syndromem vyhoření se cítí být ohroženo 34 % lidí. Na vzniku depresí a syndromu vyhoření se rovněž podílí pracovní stres. Ze studie mj. vyplynulo, že téměř třetina lidí zažila v práci šikanu, a to nejčastěji ze strany nadřízených. „To je poměrně vysoké číslo. I šikana může být příčinou toho, že jsou lidé depresivní a cítí se vyhořelí. Tuto situaci řeší nadměrným pitím alkoholu a užíváním léků, přičemž oboje přispívá k dalšímu prohlubování depresí. Tím však vzniká jakýsi začarovaný kruh,“ říká dr. Ptáček.

Špatný životní styl

Podle výsledků projektu pouze 17 procent dotazovaných dodržuje zdravý životní styl, přičemž z těch, kteří vykazují depresivní projevy, se řídí jeho pravidly jen necelých 6 %. Alkohol příležitostně konzumuje 70 % dotazovaných, 14 % uvádí plnou abstinenci a 17 % velmi častou až denní konzumaci alkoholu, 32 % respondentů kouří cigarety. Třetina se nevěnuje zdraví prospěšné fyzické aktivitě ani půl hodiny týdně. Někdy nebo pravidelně užívá léky na uklidnění 18 %, na spaní 16 % a léky na zlepšení nálady 11 % dotazovaných.

Jak se vyrovnáváme se stresem?

„Přitom právě životní styl má na neuropsychiatrická onemocnění velký vliv. Stresu se nevyhne žádný člověk v dnešním civilizovaném světě. Záleží však na tom, jak se s ním vypořádá. Někdo sedne na kolo a rozjede se do přírody, jiný si vezme lék na uklidnění, další sní tabulku čokolády a jiný si dá pivo nebo skleničku tvrdého alkoholu,“ říká prof. Raboch. Podle něj jsou špatné jakékoliv extrémy: „Například zajímavým zjištěním je, že lidé, kteří konzumují alkohol příležitostně, tedy zhruba jednou týdně, depresemi trpí méně často. Výrazně vyšší projevy deprese vykazují abstinenti, nebo naopak ti, kteří pijí alkohol denně ve větší míře,“ vysvětluje.

Buďte aktivní a vyhnete se stresu

Prof. Raboch tedy doporučuje, aby lidé pro uchování duševního zdraví prováděli přiměřenou fyzickou aktivitu, zdravě jedli, nekouřili, nekonzumovali přespříliš alkoholu a věnovali se svým koníčkům. Je také důležité, aby měli dobré citové zázemí. „Fungující partnerský vztah a spokojenost v zaměstnání jsou důležitými faktory chránícími před rozvojem depresivních projevů,“ dodal prof. Raboch.

Zajímavá zjištění studie

ŽIVOTNÍ STYL • 17 % respondentů se snaží dodržovat pravidla zdravého životního stylu.

• 32 % respondentů kouří klasické cigarety, pouze 4 % cigarety elektronické.

• Alkohol příležitostně konzumuje 70 % respondentů, 14 % uvádí, že plně abstinuje, zatímco 17 % uvádí velmi častou až denní konzumaci alkoholu.

• Fyzické aktivitě v délce minimálně 30 min pro účely zdraví se věnuje alespoň 1–2 x týdně 44 % respondentů, 31 % uvádí, že ani jeden den.

• Pouze 25 % respondentů uvádí pravidelnou konzumaci ryb, naopak 75 % respondentů sdělilo, že dodržuje pravidelný pitný režim během dne.

• 52 % respondentů se snaží chodit spát v pravidelnou dobu a 81 % spí alespoň 6 hodin denně.

• 31 % respondentů trpí nadměrnou únavou, 32 % má problémy se spánkem v noci, ovšem pouze 5 % z nich tyto obtíže řeší s lékařem.

• Více než 80 % respondentů nikdy nevyhledalo psychiatrickou nebo psychologickou pomoc. Pakliže ano, nejčastěji se obrátili na praktického lékaře – v 16 %, na psychologa – ve 13 %, nejméně často na psychiatra – v 9 %.

• Někdy nebo pravidelně užívá léky na uklidnění 18 % souboru, na spaní 16 %, léky na zlepšení nálady 11 %. Léky si respondenti nejčastěji nechávají předepisovat od praktického lékaře.

PRACOVNÍ STRES

• Se svojí prací je spokojeno více než 62 % respondentů.

• Mezi nejvýznamnější zdroj nespokojenosti patří plat, se kterým je spokojeno pouze 38 % respondentů.

• Nejvíce pracovního stresu je spojeno s kontaktem s klienty/zákaz­níky, a to v 63 %, a s platovým ohodnocením v 62 %.

• Naopak stresovou zátěž by pro 80 % respondentů zlepšilo zvýšení platu, ale též další benefity, jako například delší dovolená a lepší motivace k práci ze strany zaměstnavatele.

• 30 % respondentů uvažuje o odchodu ze svého současného pracoviště.

• Více než 30 % respondentů zažilo v práci šikanu, nejčastěji ze strany nadřízeného.

DEPRESE

• Projevy klinicky závažné deprese v posledním měsíci vykazovalo téměř 7 % respondentů. Myšlenky o ukončení života přiznalo 9 % souboru, 1 % uvedlo, že o sebevraždě uvažuje velmi vážně.

• Depresivní projevy velmi významně častěji vykazují ženy (22 %) než muži (15 %).

• Nejvyšší výskyt depresivních příznaků je u osob mezi 35– 44 roky a nad 51 let.

• Mezi depresivními osobami je častější výskyt nižšího vzdělání, 53 % osob, které uvádějí střední a těžké depresivní projevy, má pouze základní vzdělání nebo je vyučeno.

• Protektivním faktorem v rozvoji depresivních projevů je existence fungujícího partnerského vztahu a spokojenost v zaměstnání.

• Životní styl osob s depresivními projevy vykazuje více pasivity a více nežádoucích návyků. Pouze necelých 6 % osob s depresivními projevy dodržuje pravidla zdravého životního stylu, u osob s žádnými nebo minimálními projevy deprese to je téměř 20 %.

• Osoby s depresivními projevy méně vyhledávají aktivní řešení problémů a statisticky významně více tyto obtíže řeší alkoholem a léky.

SYNDROM VYHOŘENÍ

• Syndromem vyhoření se cítí ohroženo cca 34 % respondentů, u 20 % z nich lze hodnotit konkrétní projevy.

• Syndrom vyhoření je častější u žen a mladších osob.

• Syndrom vyhoření je vázán na profesi. Nejvyšší výskyt syndromu vyhoření je v profesích s velkou odpovědností. Zde se vyskytuje až u 38 % respondentů.

• V České republice je výskyt syndromu vyhoření poměrně výrazně vázán na kraj. Nejvyšší výskyt syndromu vyhoření je v Moravskoslezském, Libereckém a Královehradeckém kraji. V Praze je vyhořelých osob méně, ale vyhoření je tu vyšší intenzity. Nejméně častý a nejméně intenzivní je syndrom vyhoření na Vysočině.

  • Hlavními řešiteli byli přednosta Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc. a klinický psycholog PhDr. Radek Ptáček, Ph.D.

publikováno: 1. 5. 2015, v rubrice Medicína
Štítky: deprese, výzkum

Další články v rubrice Medicína:

Design: Jana Pospíšilová, Kód: Karel Koliš | Prohlášení
(c) Trendy zdraví 2009+