Odkládáte často své úkoly a povinnosti na později? | Rodina | Trendy zdraví

Hlavní strana » Rodina » Článek

Odkládáte často své úkoly a povinnosti na později?

24. 7. 2013

Nemáte věčně čas, nevíte, kde vám hlava stojí? Chcete se zbavit napětí a stresu, který z nestíhání pociťujete? Říká vám něco prokrastinace? Tomuto chorobnému odkládání důležitých úkolů se věnuje Petr Ludwig ve své knize Konec prokrastinace s praktickými radami a nástroji na boj s prokrastinací. Shrnuje v ní poznatky z množství zahraničních studií, článků a experimentů. Nástroje, které předkládá, jsou jeho dílem a vyzkoušel je na sobě a svých spolupracovnících. Chcete splnil vždy všechny povinnosti a ještě mít dost volného času pro sebe?

Co je to prokrastinace?

Prokrastinace vyjadřuje tendenci odkládat plnění úkolů a povinností na později. Je však také spojena s nerozhodností, neefektivitou a častým děláním věcí na poslední chvíli. „Když prokrastinujeme, nedokážeme se přemluvit k plnění úkolů, které bychom měli nebo chtěli dělat. Místo důležitých věcí, ve kterých vidíme smysl, často děláme něco nepodstatného,“ vysvětluje Petr Ludwig, autor knihy Konec prokrastinace.

Rozhodovací paralýza

Současná doba tomuto fenoménu velmi nahrává. Okolí nám dává spoustu podnětů a možností volby. Uklízet, žehlit, pracovat, zkontrolovat e-mail, zatelefonovat kamarádce, učit se s dětmi, nebo jít cvičit? Volnost a bezpočet možností mohou vést k neschopnosti se rozhodnout. Čím více voleb máme, tím je to horší. Zažíváme takzvanou rozhodovací paralýzu.

Nerozhodnost snižuje naši produktivitu

Znáte ten pocit, kdy víte, že máte něco dělat, ale přesto to neděláte? Kdy naposledy jste odkládali nějakou činnost či rozhodnutí? „Rozhodovací paralýza je živnou půdou pro prokrastinaci. Nerozhodnost totiž snižuje naši produktivitu, my si to uvědomujeme, a tak naše frustrace roste,“ popisuje začarovaný kruh Petr Ludwig. I z něj se však dají nalézt cesty ven. Existují jednoduché pomůcky, které pomáhají využít každý den naplno, zaberou jen pár minut a ve výsledku nám pomohou získat několik dobře využitých hodin navíc.

Praktické nástroje, jak udržet prokrastinaci na uzdě

Naplánovaná cesta dnem

Přemíra povinností a úkolů nás dokáže zavalit tak, že nejsme schopni efektivně fungovat. „Mnoho lidí si vede seznamy úkolů. Ty však pro plánování času nejsou vůbec ideální. Často se přeplní a naši averzi k úkolům ještě zesilují,“ říká autor knihy Konec prokrastinace Petr Ludwig. Existuje však jednoduchá metoda, při jejímž používání dokážeme znásobit počet úkolů, které během dne zvládneme dokončit. „Stačí bílý papír a barevné fixy,“ dodává Ludwig. Jak metoda označovaná todo-today funguje?

Metoda todo-today

Na čistý papír náhodně napíšeme úkoly, které chceme ten den zvládnout. Pomocí barevných fixů zvýrazníme důležitost. Červeně obtáhneme nejnaléhavější, modře méně důležité a zeleně ty nejméně podstatné úkoly. Šipkami jednotlivé úkoly pospojujeme podle toho, v jakém pořadí bude vhodné je plnit. A právě tato „cesta dnem“ snižuje rozhodovací paralýzu a celkový stres. Dostáváme „mapu dne“, která je pro náš mozek přirozenější než seznam úkolů. Tento plán vás zbaví nutnosti rozhodnout se, co kdy přesně dělat. Můžete se soustředit na jednu činnost, dokud ji nedokončíte. Pokaždé, když se dostanete k šipce vedoucí k dalšímu úkolu, je čas na kratší odpočinek. „Nejlepší varianta je připravovat todo-today vždy večer na následující den. Když si vše naplánujete, bude se vám mnohem lépe spát a do svého rozvrhu dostanete i činnosti, které by se tam jinak nevešly. Typicky se jedná o sport a vůbec čas pro sebe,“ připomíná Ludwig.

Sám sobě hlídačem

Podobně jednoduše funguje i další nástroj na pozvolný trénink vůle. Zabere průměrně tři minuty denně, ale dokáže nastartovat dlouhodobé a pozitivní změny. Jeho název napovídá, že má ohlídat plnění věcí, které jsme si předsevzali. „Tzv. ‚buzer-lístek‘ pomáhá s osvojením pozitivních návyků a v boji s těmi negativními, jako je kouření, nezdravé stravování nebo trávení nadměrného času na sociálních sítích,“ objasňuje Petr Ludwig.

Buzer lístek

Potřeba jsou opět jen papír a fixy. Namalujte si jednoduchou tabulku. Řádky jsou dny a sloupce jednotlivé návyky, na kterých chcete pracovat. Pro každý návyk si určete limit. U ranního vstávání například 7:30, u běhu 500 metrů, u alkoholu třeba maximálně sklenku vína. Raději začněte s pár návyky a malými laťkami. Nedávejte si nesplnitelné cíle, začínejte mírně, časem můžete přitvrdit.

První kolonku by měl vždy představovat návyk vyplňování buzer-lístku jako takového. „U každého návyku zaznamenáme dosažené množství, a pokud jsme splnili limit, označíme políčko zeleně. Nesplněný limit znamená červenou barvu. Když jsou zelené všechny návyky v daný den, označíme zeleně i poslední kolonku, která ukazuje, jestli jsme den využili naplno. Pokud je alespoň jeden návyk nesplněný, dostane červenou i poslední políčko,“ popisuje fungování systému Ludwig. Již po týdnu byste měli vidět pokrok a postupem času se váš buzer-lístek začne více zelenat.

Osobní spokojenost a čas pro sebe

Obě pomůcky jsou jednoduché. Pokud je budete používat pravidelně, už po pár dnech uvidíte svůj pokrok. Vedle lepšího využití času budete také více spokojeni. Získaný čas navíc, jejž jste předtím neměli, pak můžete věnovat tomu, co vás baví a naplňuje. „Používám buzer-lístek již čtyři roky. Naučil mě například brzy vstávat, dát si po ránu studenou sprchu a zacvičit si. Pomohl mi ale hlavně vytrénovat vlastní vůli. Bez něj bych asi knihu o prokrastinaci nedopsal,“ uzavírá s úsměvem Petr Ludwig.

  • Petr Ludwig se zabývá bouráním polopravd a mýtů v oblasti osobního rozvoje. Založil vzdělávací institut GrowJOB, který převádí aktuální vědecké poznatky z oblastí motivace, rozhodování či efektivity do každodenní praxe lidí a firem. Vystudoval počítačovou grafiku a multimedia na brněnském VUT a dále studoval práva na Masarykově univerzitě. Byl na řadě zahraničních stáží a absolvoval množství kurzů, mimo jiné například na University of Michigan.

publikováno: 24. 7. 2013, v rubrice Rodina
Štítky: odpočinek, psychika, relaxace, zábava, zaměstnání

Další články v rubrice Rodina:

Design: Jana Pospíšilová, Kód: Karel Koliš | Prohlášení
(c) Trendy zdraví 2009+