Počet obětí domácího násilí roste o desítky ročně | Rodina | Trendy zdraví

Hlavní strana » Rodina » Článek

Počet obětí domácího násilí roste o desítky ročně

1. 12. 2023

Letos v létě schválila česká vláda nový akční plán prevence domácího a genderově podmíněného násilí na následující tři roky. Důvodem je mimo jiné to, že v loňském roce evidovala Policie ČR nárůst u všech trestných činů souvisejících s domácím a sexuálním násilím – jednalo se o více než 430 případů týrání osoby žijící ve společném obydlí a meziročně vzrostl také počet obětí znásilnění o 107 případů na celkových 880. O globální povaze tohoto problému mluví i Lucie Horníková z online psychoterapeutické platformy Hedepy, která s obětmi domácího násilí pracuje již více než 20 let. „Často bývá problém vysvětlit obětem, že násilí nemá pouze fyzický charakter, existuje totiž také násilí psychické, ekonomické či sexuální. Osvěta a prevence této problematiky by měla probíhat již na školách,“ vysvětluje.

Z průzkumu Agentury Evropské unie pro základní práva vyplývá, že každá 10. žena zažila od svých 15 let nějakou formu sexuálního násilí a každá 20. žena byla od téhož věku znásilněna. Z žen, které mají nebo měly vztah s mužem, zažilo 22 % fyzické a/nebo sexuální násilí. Nový vládní akční plán tak vznikl s cílem zlepšit stávající úroveň pomoci obětem násilí, a to prostřednictvím více jak stovky úkolů pro jednotlivá ministerstva. „Problematiku domácího násilí je zapotřebí řešit komplexně. Intervenční centra začala v Česku vznikat již v roce 2006, ani po 17 letech však nemáme zdaleka hotovo a stále je co dělat. Možnost získat potřebnou pomoc online je v tomto směru zásadním přínosem,“ přibližuje Horníková aktuální situaci v Česku i význam online psychoterapie.

Násilí ze strany partnera oznámí jen každá třetí oběť

Základním problémem mnohdy bývá to, že má oběť domácího násilí pocit, že obětí vůbec není a že své problémy pouze zveličuje. Odpovídají tomu také zjištěná data, podle nichž jen každá třetí oběť partnerského násilí a každá čtvrtá oběť násilí ze strany jiné osoby než partnera oznámila poslední závažný případ policii nebo nějakému jinému orgánu. Horníková vysvětluje, že se často jedná o tzv. syndrom vařené žáby, kvůli kterému oběti snahu o řešení problému odkládají. Žijí-li totiž v podobném vztahu déle, násilí většinou graduje postupně a oběť tak hranice toho, co je pro ni únosné, nevědomky posouvá. „Svou roli tu hraje i trans generační přenos – zažíval-li člověk podobné chování i ve své rodině, těžko posuzuje, co je vlastně „normální“ a co si již žádá radikálnější zásah. Domácí násilí zároveň nemusí být jen dlouhodobé, v praxi jsem se setkala i s klienty, kteří byli jeho oběťmi pouze krátce, o to však intenzivněji, i zde tak byly naplněny všechny jeho potřebné znaky,“ osvětluje Horníková důvody, proč lidé násilí ze strany blízkých často neřeší včas.

Ročně eviduje policie více než 1000 případů vykázání násilníka z domácnosti

V Česku poskytuje pomoc obětem domácího násilí například organizace Bílý kruh bezpečí, která shromažďuje právníky, psychology i sociální pracovníky a předává tak právní i praktické informace, jak nastalou situaci řešit. Ucelený systém pomoci je pak založen na spolupráci Policie ČR, civilních soudů, intervenčních center a orgánů sociálně právní ochrany dětí. Policejní složky mohou poskytnou obětem okamžitou ochranu před násilím v podobě vykázání násilné osoby ze společného obydlí. Jen v minulém roce tímto způsobem zakročili v 1086 případů, přičemž v 15 % šlo o opakované vykázání. Oproti předešlému roku jde o nárůst o více než 100 případů, vzestupnou tendenci násilí potvrzuje i Horníková. Oběti domácího násilí tvoří nyní na jejích online terapiích přibližně pětinu klientů.

„Oběti domácího násilí jsou velmi specifickou kategorií klientů. Zpravidla jim trvá déle, než si k terapeutovi vybudují důvěru a o svém problému otevřeně promluví. Hedepy přináší velkou výhodu v tom, že s lidmi mohu pracovat online a oni tak nemusí pro pomoc nikam dojíždět – právě nutnost vzdálit se z domu bývá totiž pro oběti domácího násilí velký problém. Řada z nich zároveň vítá to, že terapie může probíhat nejprve pouze mluvenou formou bez využití kamery,“ dodává Horníková.

Do osvěty je potřeba zapojit také zdravotnické a vzdělávací organizace

Boj proti násilí, konkrétně na ženách, je ve světě připomínám i svým mezinárodním dnem připadajícím na 25. listopadu. Jeho cílem je primárně zvýšení celosvětového povědomí o tom, že jsou ženy různým formám domácího násilí vystavovány a zároveň navýšení četnosti oznamování případů policii i dalším orgánům. Pomoci podobným případům předcházet by mohlo také větší zapojení zdravotních pracovníků – 87 % žen by považovalo za přijatelné, pokud by se lékaři v případě podezření na násilí běžně ptali. Často totiž samy nemají dostatečné povědomí o tom, kde jinde potřebnou pomoc hledat.

„Ačkoliv je osvěta v této problematice oproti začátcích v roce 2007 mnohem dál, bohužel je jí stále málo. Již na školách by měla probíhat komunikace o tom, že to, co děti vidí a zažívají v rámci vztahu svých rodičů, nemusí být v pořádku a že není ostuda se s tím někomu svěřit. Dalším nástrojem, jak zvýšit povědomí o existenci domácího násilí, je prezentace přes lékaře, například pomocí edukativní letáků. Dlouhodobě se v tomto směru angažují organizace jako je Bílý kruh bezpečí či ROSA, stále se však nedaří dostat informace ke všem, kteří je potřebují,“ uzavírá Horníková.


publikováno: 1. 12. 2023, v rubrice Rodina
Štítky: násilí

Další články v rubrice Rodina:

Design: Jana Pospíšilová, Kód: Karel Koliš | Prohlášení
(c) Trendy zdraví 2009+