Trendy zdraví

Když byl v roce 2014 proveden výzkum o tom, jak dokážeme získávat informace o svém zdraví a následně je využít k jeho zlepšení, obsadili jsme mezi zúčastněnými evropskými zeměmi předposlední místo. Pandemická situace ovšem podle praktické lékařky MUDr. Ludmily Bezdíčkové nahrává ke zlepšení zdravotní gramotnosti pacientů. Důležitá je ale také komunikace ze strany doktorů. Více v rozhovoru s lékařkou.

Jedním ze základních dělení antibiotik je na tzv. úzkospektrá a širokospektrá. V jakých případech se užívají? Co si myslí lékaři o oblíbených tzv. „třídenních“ antibiotikách? A jaká jsou nejšetrnější? O své postřehy se s námi podělil MUDr. Milan Trojánek, PhD. z Kliniky infekčních nemocí 2. LF UK a FN Bulovka.

Infekce dýchacích cest s projevy rýmy, kašle a bolestí v krku, jsou většinou vyvolány viry. Antibiotika na ně nepůsobí, protože léčí jen bakteriální infekce. Jenže rozeznat původce infekce může být někdy alchymie. Na otázky ohledně užívání antibiotik (ATB)jsme se ptali MUDr. Milana Trojánka, Ph.D. z Kliniky infekčních nemocí 2. LF UK a FN Bulovka.

V Evropě zemře každým rokem 33 000 lidí v důsledku infekce způsobené bakterií, která je odolná na antibiotika. Aby byla antibiotika stále účinná, musíme se vůči nim chovat zodpovědně. Často se ale bohužel nevyhneme omylům. A právě na ně jsme se zeptali doc. MUDr. Heleny Žemličkové, Ph.D., vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika. Zároveň jsme využili data z výzkumu agentury Engage Hill a REMMARK z července 2021.

Negativní fenomén posledních desetiletí představuje tzv. antibiotická rezistence, neboli stále větší odolnost bakterií na účinky antibiotik. Pokud by probíhal ve stejném tempu, bude mít v roce 2050 na svědomí až 10 milionů úmrtí ročně. Na vině je nesprávné nebo nadměrné užívání antibiotik. Proto u nás startuje projekt „Prevence antibiotické rezistence“, jehož cílem je šířit této problematice osvětu. Navíc v listopadu probíhá Evropský antibiotický den (18. 11.) a Světový antibiotický týden (18. 11. – 24. 11.), jejichž ústředním tématem je právě antibiotická rezistence.

Česká lékárnická komora pořádá již pojedenácté Antibiotický týden. Od 15. do 21. listopadu se akce pro veřejnost koná ve více než 1 000 lékárnách po celé ČR. Letošní ročník je zaměřen na rodiče s cílem informovat je o správném užívání antibiotik u dětí. Lékárníci budou edukovat rodiče, aby antibiotika po pediatrovi nepožadovali v neopodstatněných případech, ale ani je striktně neodmítali v momentech, kdy jsou jediným a správným léčebným řešením.

Zvýšit povědomí o správném užívání antibiotik mezi odbornou i laickou veřejností – to je cílem mezinárodní iniciativy s názvem Světový antibiotický týden. Pokud mají antibiotika nadále účinně zachraňovat životy, je šíření této osvěty důležitější než kdykoli předtím. Ke kampani, již koordinuje Světová zdravotnická organizace a Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí, se připojila také Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR (ZP MV ČR).

Antibiotika dokáží vyřešit závažné zdravotní problémy a jejich objev měl zásadní vliv na rozvoj medicíny. Přesto se nejedná o univerzální léčivé přípravky, jak se někteří pacienti mylně domnívají. Jsou účinná pouze proti bakteriálním infekcím a je nutné je užívat s rozvahou. Antibiotika mohou navíc reagovat s jinými užívanými léky, stravou nebo nápoji, což si pacienti mnohdy neuvědomují. Také proto se Česká lékárnická komora (ČLnK) připojuje k Evropskému antibiotickému dni vlastní osvětovou akcí – Antibiotickým týdnem v lékárnách, který letos proběhne již podesáté. Od 18. do 24. listopadu poradí lékárníci pacientům ve více než 1 100 zapojených lékárnách po celé ČR.