Trendy zdraví

Je to zase tady. Mlhy, déšť a lezavé počasí. Dny se zkracují. Dušičky jsou za dveřmi a nikde nic pozitivního. Peněženka prázdná a při rostoucích cenách se skoro bojíte jít do obchodu. Ze všeho nejraději byste zůstali zalezlí doma v posteli. Přepadají-li vás černé myšlenky, jste-li smutní, unavení a podráždění, propadli jste nejspíše podzimní „depce“. Už dál nezoufejte, máme pro vás rady, jak se splínu zbavit.

Jarní únava je projevem dlouhých zimních dní, potažmo měsíců. Na naše tělo působí jak chlad, tak nedostatek slunce a denního světla. Zažíváme celkový útlum, a to fyzický i mentální, což vede ke komplexnímu oslabení organismu a únavě bez ohledu na množství spánku. Naší fyzické kondici paradoxně nepřidává ani postupné oteplování, kdy ranní teploty mohou být pod nulou, zatímco odpolední i nad 10 stupňů. Existuje však několik triků, jak jarní únavě předejít.

S úbytkem slunečních dnů a chladným počasím se u mnohých z nás objevují typické podzimní chmury. Projevují se úbytkem energie, horší náladou a větší potřebou spánku. Tyto sezónní poruchy neboli „podzimní deprese“ bývají ale často spojeny také s nadměrnou chutí k jídlu a přibíráním na váze, což může vést k dalším zdravotním problémům a zhoršení stavu některých důležitých životních orgánů, jako jsou například játra.

Pandemie doléhá na nás všechny. Negativní zprávy, úmorné diskuze kolem zákazů a stále se nelepšící situace nikomu neprospívají. Spíše naopak. Těžce doléhají nejen na naše tělo, ale i duši. Ovšem udržet si vitalitu je jedinou cestou, jak my sami můžeme situaci čelit. Proto si pojďme zahrát o doplňky stravy Naturevia Omega 3 a Magnesium 1, které prospějí nejen naší fyzičce, ale i psychice.

I přesto, že někteří studenti do svých školních lavic už usedli, řada z nich je už od 11. března, kdy Vláda ČR všechny školy uzavřela, doma. Zbylí chodí do školy jen párkrát do týdne. Sociální izolace má přitom podle psychologických studií velmi negativní dopad na duševní stav člověka. U dospívajících může ještě více než u ostatních skupin vést k poklesu nálady, depresím a úzkostným stavům. Tyto statistiky potvrzují i sociální pracovníci Linky bezpečí, na kterou se za poslední tři měsíce obrátilo v průměru o 33 % více dětí a mladistvých kvůli psychickým obtížím. O více než polovinu se za březen zvýšil počet těch, kteří se na Linku bezpečí obrací kvůli kyberkriminalitě na internetu.

Špatné počasí, dřívější stmívání, častější nemoci, moc nebo málo modrého světelného spektra – to vše vede během podzimních a zimních měsíců ke špatné náladě u většího množství lidí. Ti často tvrdí, že trpí depresí. Odborníci ale termín podzimní deprese neznají.

„Představte si, že večeříte s rodinou či přáteli a jeden z vašich spolustolovníků vám řekne, že trpí hlubokou depresí. Bylo by vám příjemné pokračovat s ním v konverzaci?“ ptá se americký stand up komik a motivační řečník Bill Bernat, který si takovými stavy prošel. Nabízí také návod, jak o nich mluvit bez pocitů nepatřičnosti, falešné lítosti, naštvání či strachu.

Nedostatek světla můžeme intenzivně vnímat během zimních měsíců, kdy je slunečního svitu obecně méně, dny jsou kratší a většinu aktivní části dne trávíme pod umělým, mnohdy slabým osvětlením. Můžeme se pak cítit více unavení, jsme náchylnější k nemocem, změnám nálad nebo dokonce depresím. Střídání přirozeného denního světla s noční tmou je totiž zásadní pro náš biorytmus. Pokud dojde k jeho narušení, projeví se to také na kvalitě spánku a celkové psychice.