Trendy zdraví

V Česku je zhruba čtvrt milionu dobrovolných dárců krve. Stejné množství lidí pak daruje krevní plazmu. Zachraňují tím životy lidí v akutních stavech a pomáhají zvýšit kvalitu života vážně nemocných, kteří se bez léků vyrobených z krevní plazmy neobejdou. Všichni společně si 14. června připomínají Světový den dárců krve.

Slezina je důležitý a často opomíjený orgán, který hraje v našem organismu významnou roli. V orgánu o velikosti lidské pěsti dozrávají bílé krvinky, klíčová složka našeho imunitního systému, jsou zde likvidovány poškozené buňky včetně nefunkčních krevních elementů, zároveň slezina funguje jako rezervní zdroj krve pro případ zvýšené potřeby při zátěži či krvácení. Podílí se také na recyklaci železa. Přestože není slezina pro naše tělo nezbytná a lze bez ní žít, její nepřítomnost přináší celou řadu komplikací a rizik.

K příležitosti Světového dne zdraví (7. 4.) spouští iniciativa Daruju Krev novou verzi mobilní aplikace, s jejímž vývojem začal loni student David Stančík. Nová verze má zpříjemnit proces darování krve a motivovat stávající i nové dárce. Podle dat Českého červeného kříže a Světové zdravotnické organizace totiž nyní víc než sto tisíc dobrovolníků darujících krev v Česku chybí a celkový počet dárců navíc může každoročně klesat.

Desítkám tisíc lidí, kterým kvůli jejich nemoci hrozí mrtvice, plicní embolie, žilní trombóza a podobné, přinesl rok 2021 zásadní změnu v jejich léčbě. Lékaři jim mohou za určitých podmínek nově rovnou nasadit moderní léky, které brání nežádoucímu srážení krve, tzv. NOAC. Tyto protisrážlivé léky se po letech čekání dočkaly lepší úhrady zdravotními pojišťovnami a řada nemocných tak nebude muset procházet léčbou warfarinem tak jako doposud. Novou skupinou, která by NOAC mohla dostat, jsou i nakažení koronavirem s projevy tvorby trombóz. Podle posledních poznatků totiž u nich covid-19 častěji způsobuje krevní sraženiny, které je přímo ohrožují na životě.

Pacienti po autonehodách, s popáleninami, při operacích, těhotné ženy i lidé se vzácnými onemocněními. Mnoho z nás se alespoň jednou ocitne v situaci, kdy je náš život závislý na darované krevní plazmě. I proto lékaři vyzývají, aby se co nejvíce lidí stalo dárci krevní plazmy. Nezáleží přitom, zda tělo má, či nemá protilátky proti COVID-19.

Železo patří mezi zásadní stopové prvky, které naše tělo potřebuje, přestože pouze v malém množství. I když je železo pro naše tělo stěžejní, jeho nedostatek je velmi častý. Mezi hlavní následky patří chudokrevnost, která se projevuje třeba únavou či nechutenstvím. Nedostatek železa však může způsobit i snížení imunity.

Celosvětově je dárců krve stále nedostatek a jinak tomu není ani u nás v Česku. 50 000*, to je počet nových dárců krve, které Česká republika hledá a potřebuje. Přitom každý třetí Čech** plive krev při čištění zubů do umyvadla, což je zbytečné plýtvání. A právě tuto informaci je potřeba veřejností šířit a pokud je to možné krev jít darovat. Nikdy totiž nevíme, kdy ji sami budeme potřebovat.

Světový den dárců krve nám připoměl, jak důležitou roli v našich životech krev hraje. Nejen, že si všichni důležitost krve můžeme naplno uvědomit, ale tento den je také poděkováním všem, kteří pomáhají a krev darují. Světový den dárců krve připadá na 14. června. Každý z nás může pomoci, a to nejen v tento den, podaná ruka může přicházet pravidelně. Pokud se rozhodnete mezi tyto dárce zařadit, stát se prvodárcem a pravidelně pak krev darovat, společně zvyšujeme pravděpodobnost, že když budeme krev potřebovat my, tak bude k dispozici. Každý dárce krve je hrdina.