Trendy zdraví

Na Česko se valí vlna omikronu. Jak ale rozeznat jeho příznaky od dosud převládající varianty delta? Lékaři se v odpovědi shodují: nijak. Podle dosavadních poznatků má omikron prvotní příznaky velmi podobné deltě, ale také nachlazení nebo chřipce. I proto odborníci zdůrazňují důležitost PCR testů, které určí i variantu viru. U rizikových pacientů je znalost varianty klíčová, rozhoduje totiž o možnostech léčby. Ty jsou podle lékařů u omikronu omezené – na tuto variantu totiž nezabírají monoklonální protilátky, jen antivirotika. V současné době tedy zejména molnupiravir.

V Evropě zemře každým rokem 33 000 lidí v důsledku infekce způsobené bakterií, která je odolná na antibiotika. Aby byla antibiotika stále účinná, musíme se vůči nim chovat zodpovědně. Často se ale bohužel nevyhneme omylům. A právě na ně jsme se zeptali doc. MUDr. Heleny Žemličkové, Ph.D., vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika. Zároveň jsme využili data z výzkumu agentury Engage Hill a REMMARK z července 2021.

Z poslední analýzy IQVIA EFPIA Pipeline Review 2021 vyplývá, že Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) v roce 2020 schválila 55 nových léčiv nebo léčiv v nových indikacích. „Nejčastěji se jednalo o přípravky určené k léčbě onkologických a infekčních onemocnění, dále pak imunologických, neurologických a srdečních obtíží. Oproti roku 2019 se jedná o 80% nárůst,“ říká Mgr. Jakub Dvořáček, MHA, LL.M., výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP). Mnohé z nich se dostávají i k českým pacientům, a to zejména díky využití nových typů smluvních ujednání mezi výrobci léčiv a zdravotními pojišťovnami, které jsou založené na úhradě na základě úspěchů léčby nebo rozložení úhrady v čase . Pokud se má v příštím roce dostupnost moderní léčby i nadále zvyšovat, je třeba zapracovat na rozvoji kapacit Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), pokračovat v úpravách české legislativy a překlenout dopady koronavirové pandemie.

Obézní člověk má 5× větší pravděpodobnost, že bude trpět hypertenzí, a 6× větší, že onemocní cukrovkou. Obezita je příčinou vzniku diabetu 2. typu až u 90 % všech pacientů. Zatímco v letech 2010–2015 se zdálo, že počet lidí s nadváhou a obezitou v ČR spíše stagnuje, poslední předběžná data z r. 2020 ukazují, že jich za poslední sledované období přibylo dalších 880 tisíc. A s nimi také rizika. Není ale třeba zoufat, i s tímto onemocněním můžete vést plnohodnotný život a lze k němu přistupovat s humorem, jak brzy uvidíte. Kde tedy můžete sdílet své příběhy, potíže i úspěchy?

Rakovina tlustého střeva a konečníku (kolorektální karcinom) je druhé nejčastější nádorové onemocnění českých mužů a žen. Každoročně je odhaleno u 7 700 pacientů a zhruba polovina na něj mnohdy zbytečně umírá.

Umělou inteligenci už nenajdeme jen v robotice nebo sci-fi, stále častěji nachází své uplatnění v medicíně. Její schopnosti nově používají specialisté na trávicí trakt, jimž pomáhá nacházet střevní výrůstky – polypy – při endoskopickém vyšetření. Určité druhy polypů se totiž mohou časem rozvinout ve zhoubný nádor. Technologie jednotlivé polypy dokáže rozeznat a „říci“, zda je nález neškodný, nebo naopak předchází rakovinnému bujení. Lékaři si od umělé inteligence slibují rychlejší, ale především častější a přesné nálezy polypů ve střevech. To podle nich v důsledku sníží četnost výskytu rakoviny tlustého střeva.

Nemoci oběhové soustavy mají v České republice za následek nejvíce úmrtí, každý rok na ně umírá okolo 50 tisíc pacientů. Rozhodně se tedy nevyplácí v oblasti léčby kardiovaskulárních chorob cokoliv zanedbávat. A jedním z důležitých faktorů úspěšného zvládnutí nemoci je i dodržování rad lékaře. Ne všichni pacienti však dbají rad svého lékaře. A to jak v otázce předepsané léčby, tak otázkách dodržování režimových opatření.

Pokud vás skolí viróza s typickými příznaky jako jsou horečka, kašel, obtížné dýchání, bolest svalů a únava, zkuste konzultovat léčbu s lékárníky. Možná vám nabídnou přípravky z kořenů rostlin.