Trendy zdraví

Dlouhé měsíce a roky protrpí statisíce Čechů kvůli migréně, která doslova umazává část jejich života. Přestože existuje moderní léčba, která umí dopady nemoci výrazně zmírnit, dostane se k ní jen zlomek potřebných. Důvodem je nevyváženost péče o pacienty, nedostatečné rozpočty a přetíženost specializovaných center. A také špatná informovanost jak mezi odborníky, tak pacienty. Každý třetí člověk s migrénou čeká na přístup ke specifické léčbě více než 3 roky. Vyplývá to z veřejného průzkumu, který v tomto roce provedla pacientská organizace Migréna-help ve spolupráci s Evropskou aliancí pro migrénu (EMHA).

Lidé trpící migrénou, kterých je v Česku okolo milionu, mohou přijít zdarma konzultovat svůj stav se specialisty. Brány čtyř specializovaných center pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy se letos otevřou všem lidem trpícím tímto onemocněním. Do osvětové akce se v červnu zapojí Fakultní nemocnice v Motole a Nemocnice Strakonice, na podzim bude následovat Krajská nemocnice Liberec a Nemocnice České Budějovice.

Každý zná situaci, kdy veškeré plány překazí zdravotní problém. Pro více než 300 tisíc Čechů nastane nejméně čtyřikrát do měsíce vinou záchvatu migrény. Nejčastěji jsou v produktivním věku a migréna zasahuje do života celé jejich rodiny – včetně dětí. Právě pro ně nemusí být snadné pochopit, co se s rodičem při záchvatu děje. Kmotrem knihy se stal zpěvák Dan Bárta.

Lidský organizmus obsahuje průměrně 4 až 6 litrů krve, což je zhruba 8 % tělesné hmotnosti. Dospělí lidé mají asi 60 ml krve na kilogram svojí hmotnosti, ženy jí mívají méně než muži. Krev dopravuje kyslík nutný pro život do tkání a orgánů, zásobuje tělo živinami, odvádí z něj odpadní produkty, ale také ho chrání před infekcemi. Důležitou roli přitom hraje hustota krve, na kterou má zásadní vliv pitný režim. Dostatečný příjem tekutin, nejlépe přírodně čisté pramenité nebo minerální vody, je obzvlášť nezbytný v době pandemie koronaviru – během onemocnění i postcovidového doléčení.

Bolest je vždy alarmující příznak. Někdy má jasný původ, který lze identifikovat a správně léčit, jindy zůstává její příčina skrytá. Bolesti různých částí těla mohou mít společného jmenovatele – dehydratace je jedním z nich. Pravidelný příjem tekutin tak tvoří základ prevence řady onemocnění a zároveň bolestí.

Výskyt bolestí hlavy se ve srovnání s obdobím před pandemií výrazně zvýšil. Lidé zažívají více migrén, tenzních bolestí hlavy i těch spojených s koronavirem. Důvodů je hned několik – stres, až o 60 % více času u obrazovky, nedostatek pohybu, změny denního režimu, nepříznivé podmínky při práci z domova, ale i vynechání návštěv lékaře. Dle studie publikované v The Journal of Headache and Pain se frekvence záchvatů migrény u respondentů zvýšila až o 59 %. Těžší průběh migrén uvádí dokonce 6 z 10 účastníků studie. Přístup ke specializované péči usnadňuje českým pacientům i nová online poradna s odborníky na bolesti hlavy.

„Je to jen bolest hlavy, tak snad bys s tím nechtěla být doma?“ Tato a další reakce zaměstnavatelů a nadřízených jsou denním chlebem statisíců lidí, kteří trpí migrénou. Část z nich to přiznala v unikátním dotazníkovém šetření, které provedla pacientská organizace Migréna-help a kterého se zúčastnilo 1 200 respondentů. Přibližně 60 % pacientů s migrénou omezuje jejich nemoc v hledání práce, někteří dostávají výtky nebo dokonce výpověď. Většina (67,6 %) tak svoji nemoc před zaměstnavatelem a kolegy raději tají.

Život s chronickým onemocněním, jako je migréna, může být výzva. A to dlouhodobá. Dle výzkumu STEM/MARK si více než 8 z 10 Čechů uvědomuje, že migréna ovlivňuje pracovní výkon.1 Jak je to ale s dopadem migrény na vztahy v rodině a k přátelům a na partnerské radosti? Dokáže zničit důležitou pracovní schůzku, ale i odpočinkové večery, dovolené, zážitky z promoce syna nebo jubilea sestry. Pro přibližně 40 % Čechů trpících migrénou* je nemoc psychickou zátěží, protože nikdy nevědí, který moment překazí.