Trendy zdraví

Cévní mozková příhoda (CMP), neboli mrtvice, je 3. nejčastější příčina úmrtí a vůbec nejčastější příčina invalidity osob ve středním a vyšším věku v Česku. Ač je spojována s pokročilejším věkem, může postihnout lidi všech věkových kategorií. CMP je následkem nezdravého životního stylu a zanedbávání účinné prevence. Díky pokročilým léčebným možnostem lze dnes její průběh zvrátit, klíčové je však rozpoznat prvotní příznaky a ihned zavolat lékařskou pomoc. V roce 2021 se s mrtvicí léčilo 65 tisíc pacientů, téměř o tisíc víc než v roce předchozím. VZP na léčbu těchto pacientů vyplácí zhruba 2 miliardy korun ročně. Statistiku vydává VZP v souvislosti se Světovým dnem mrtvice 29. října.

Lidé s nemocným srdcem mohou mít v životě mnoho zdravotních překážek a jednou z nich může být i omezení v sexuálním životě. Někteří lidé se obávají, zda větší fyzická aktivita, ke kterým mnozí počítají i intimní chvilky, nebude pro srdce příliš náročná. Často tomuto nahrávají i filmy a knihy, kde jsou sexuální hrátky končící infarktem či zástavou srdce běžnou zápletkou. Je toto ale možné i v realitě?

Náhle vzniklý pokles koutku úst, porucha řeči, oslabení nohy nebo rukou, poruchy vidění – to všechno jsou příznaky cévní mozkové příhody (CMP), která v Česku ročně postihne přibližně 25 tisíc lidí. Asi 30 % z nich na nemoc umírá, dalších 30 % končí s trvalými následky a doživotně potřebuje pomoc. Tato čísla by mohla pomoci snížit nová doporučení evropských a českých neurologů. Prodlužují dobu, kdy může pacient po mozkovém infarktu dostat tzv. trombolýzu – léčbu, která rozpouští krevní sraženiny, jež infarkt způsobují.

Cévní mozková příhoda, lidově mrtvice, je onemocnění, které vzniká buď uzavřením tepny krevní sraženinou, nebo krvácením z tepny do mozku. Mrtvice je velmi častou příčinou smrti. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky připravila jen v roce 2017 v ČR o život na 6000 lidí. Při včasné diagnóze a správné léčbě ale onemocnění nemusí končit fatálně.

Fibrilace síní neboli česky míhání síní patří v současné době k nejčastějším poruchám srdečního rytmu. Aktuálně se s fibrilací síní potýká přibližně 6 milionů Evropanů. Někteří ji nazývají i epidemií nového tisíciletí, neboť počet pacientů stále roste a do budoucna se očekává až jejich zdvojnásobení. Fibrilace síní se může projevovat u každého pacienta jinak, až u 40 % je ale průběh bezpříznakový a o nemoci nemusí vůbec vědět. Ačkoliv samotná fibrilace síní nebývá pro pacienty život ohrožující, podstatným nebezpečím je zhruba pětkrát vyšší riziko cévní mozkové příhody čili mrtvice, zapříčinit může i srdeční selhání.

Zdravé srdce bije v pravidelném rytmu. Tlukot jako od začínajícího bubeníka garážové kapely je důvod k pozornosti, může totiž značit fibrilací síní. Pacienti s tímto druhem srdeční arytmie mají 5× vyšší riziko cévní mozkové příhody (tzv. mrtvice). A fibrilace síní má dokonce 20 % případů mozkových mrtvic přímo na svědomí. V Česku žije odhadem půl milionu lidí s fibrilací síní, každý rok jich přes 11 tisíc přibude. Rizika zmírňují léky na ředění krve. Ty moderní však užívá jen zlomek pacientů.

Jedné z nejčastějších civilizačních chorob na světě, cévní mozkové příhodě, se lidově přezdívá mrtvice. Co je vlastně cévní mozková příhoda a co se během ní v našem těle odehrává? Jak při podezření na mrtvici postupovat a proč se je důležitý urychlený transport postiženého do nemocnice? Na naše dotazy odpovídal, doc. MUDr. Aleš Tomek, Ph.D., primář Neurologické kliniky 2. lékařské fakulty UK a FN Motol.

Během života postihne cévní mozková příhoda jednoho ze šesti lidí, každých šest vteřin jí někdo na světě podlehne. Jedná se tedy o velmi časté onemocnění, ve vyspělých zemích se nachází na předních místech v žebříčku příčin úmrtnosti. U nás je úmrtnost dokonce 2× vyšší, než je evropský průměr.