Trendy zdraví

Staré přísloví říká, že ticho léčí. Na klinikách a v nemocnicích bohužel právě tento největší léčitel často chybí. Průměrná hladina hluku se za posledních 40 let ve zdravotních zařízeních zvýšila na 70 dB. Při některých operacích dokonce dosahuje až 110 dB, což odpovídá zvuku sbíječky! Proč je ticho pro zotavení důležité a jak z něho mohou těžit zdravotníci? O tom jsou následující řádky.

Fakultní transfuzní oddělení Všeobecné fakultní nemocnice v Praze se v současnosti potýká s kritickým nedostatkem transfuzních přípravků. Situace je o poznání horší než v předchozích obdobích. Důvodem je mimo jiné obnovení plánované péče a odložených operací, ale také doba dovolených a únava lidí po dlouhém lockdownu. Darování krve přitom nebrání ani prodělané onemocnění Covid-19 či očkování proti koronaviru.

Po 65 letech konečně nastal čas pro změnu systému stravování hospitalizovaných pacientů v nemocnicích. Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (VFN) se stala pilotním pracovištěm, kde se podle nového Metodického doporučení MZ ČR vaří jídla, která splňují aktuální požadavky Světové zdravotnické organizace (WHO), jsou moderní, chutná, zajímavá, zdravá a ekonomicky dostupná. Zároveň se nezapomíná ani na pacienty, kteří trpí nechutenstvím, jsou podvyživení nebo preferují klasickou českou stravu. U těchto pacientů je nejdůležitější, aby snědli ze své porce co nejvíce, podpořila se chuť k jídlu a neprohlubovala se malnutrice.

Dušnost při fyzické námaze nebo únava, případně bolest na hrudi – to vše může signalizovat plicní hypertenzi, tedy zvýšený krevní tlak v plicích. Tato nevyléčitelná choroba trápí desítky tisíc Čechů, ale řada z nich o své diagnóze vůbec neví nebo se ji dozví pozdě. Včasná diagnóza a léčba přitom podle lékařů může zabránit vážným zdravotním následkům nebo i smrti. Lidé s plicní hypertenzí jsou navíc jedni z nejrizikovějších pacientů, co se týká onemocnění covid-19. Experti na to poukazují u příležitosti Světového dne plicní hypertenze (5. května). Na chorobu upozorní i modře nasvícené významné budovy v Praze, Brně a Olomouci, a to 5. května večer. Modrá je barvou plicní hypertenze – podle modrých rtů, které pacienti často mívají.

Masarykův onkologický ústav (MOÚ) se stává prvním nemocničním zařízením v České republice, které představuje vlastní unikátní mobilní aplikaci MOU MEDDI. Významně tak rozšiřuje možnosti zabezpečené elektronické komunikace mezi pacientem a ošetřujícím lékařem s pomocí videohovoru, chatu nebo klasického telefonického hovoru. Lékaři MOÚ tak mohou nově nabídnout pacientům konzultaci jejich zdravotního stavu online. Aplikace dále umožňuje zasílat požadavky na předpis receptu či různé edukační materiály, které vysvětlí podrobnosti spojené s onemocněním a jeho léčbou. Na vývoji spolupracoval MOÚ s českou společností MEDDI hub, a.s. Aplikaci v pilotním režimu úspěšně vyzkoušely první desítky pacientů a postupně ji MOÚ začne poskytovat v běžné péči jako součást standardní komunikace.

Tým prof. Petra Neužila, primáře Kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce, dnes u prvních pacientů s diagnózou fibrilace srdečních síní použil metodu ireverzibilní elektroporace (IRE) – ablaci ultrakrátkým pulsem vysokého napětí, při kterém dochází k přerušení vodivé tkáně vhodným množstvím elektřiny. Tato inovativní léčebná technika přináší pacientům zásadní benefity. Jedná se o méně invazivní katetrizační zákrok, který má navíc dlouhodobý efekt, proto jej není nutné v budoucnu opakovat.

Sedmdesátiletou pacientku operovali lékaři na Klinice otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole. Jednalo se o náročnou operaci vestibulárního schwannomu, pro niž lékaři poprvé v České republice využili digitální mikroskop s trojrozměrným zobrazením.

Již sto cévních transplantací provedli lékaři II. chirurgické kliniky kardiovaskulární chirurgie Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) a 1. lékařské fakulty UK v Praze. Jednalo se zejména o pacienty s bezprostředně hrozící končetinovou amputací nebo nemocné s infekcí umělé cévní protézy. Vaskulární transplantační centrum VFN spolupracuje úzce s Koordinačním střediskem transplantací, Institutem Klinické a Experimentální Medicíny (IKEM), Tkáňovou bankou ve Fakultní nemocnici Hradec Králové a dalšími centry v ČR, které se programu účastní. Pro transplantace využívá cévní štěpy čerstvě odebrané i kryoprezervované.