Trendy zdraví

Po více než 50 letech výzkumu přinášejí buněčné a genové terapie novou kapitolu – nejen do medicíny, ale také do životů lidí se vzácným onemocněním a jejich rodin. Tyto terapie jsou vyvíjeny s cílem předcházet, léčit nebo potenciálně vyléčit závažná onemocnění. Začínají se využívat jak ve světě, tak i v České republice. Dokážou pomoci mnohdy jen jednou aplikací léku, která působí dlouhodobě, někdy na celý život. Nová generace terapií tak přináší možné řešení pro pacienty s doposud obtížně léčitelnými nebo nevyléčitelnými onemocněními.

Z poslední analýzy IQVIA EFPIA Pipeline Review 2021 vyplývá, že Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) v roce 2020 schválila 55 nových léčiv nebo léčiv v nových indikacích. „Nejčastěji se jednalo o přípravky určené k léčbě onkologických a infekčních onemocnění, dále pak imunologických, neurologických a srdečních obtíží. Oproti roku 2019 se jedná o 80% nárůst,“ říká Mgr. Jakub Dvořáček, MHA, LL.M., výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP). Mnohé z nich se dostávají i k českým pacientům, a to zejména díky využití nových typů smluvních ujednání mezi výrobci léčiv a zdravotními pojišťovnami, které jsou založené na úhradě na základě úspěchů léčby nebo rozložení úhrady v čase . Pokud se má v příštím roce dostupnost moderní léčby i nadále zvyšovat, je třeba zapracovat na rozvoji kapacit Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), pokračovat v úpravách české legislativy a překlenout dopady koronavirové pandemie.

Genová léčba není již otázkou daleké budoucnosti, ale v současné době již reálnou nadějí pacientů s neuromuskulárními diagnózami, zejména pacientů s diagnózou spinální svalová atrofie (SMA) a svalová dystrofie typ Duchenne (DMD). U SMA je tato léčba v některých zemích světa již dostupná. V EU aktuálně probíhají jednání s Evropskou lékovou agenturou (EMA), dostupná by tato léčba mohla být v příštím roce.

V České republice zemře ročně 50 000 lidí na onemocnění srdce a cév. Nejčastěji na akutní srdeční infarkt. V zemích, kde je prováděna aktivně a systematicky primární a sekundární prevence, je úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění významně nižší. Pro pacienty, kteří prodělali infarkt myokardu, je zásadní sekundární prevence-snaha aktivně zabránit opakování tohoto onemocnění ovlivněním rizikových faktorů (kouření, výživa, tělesná aktivita a zejména dodržování předepsané medikace-léčby). Léčba infarktu myokardu je v České republice na velmi vysoké úrovni, slabou stránkou ovšem zůstává právě sekundární prevence po prodělání akutního infarktu myokardu.

Zdravotní stav každého z nás ovlivňuje řada faktorů. Tři základní jsou věk, pohlaví a geny – ani jeden z nich ale nezměníme. Dále prostředí, v němž žijeme, návyky, životní styl. Pro lepší zdraví můžeme sportovat, nekouřit, jíst podle zásad racionální životosprávy. Můžeme se vyhýbat nadměrnému pití alkoholu a stresu, nechovat se rizikově. Mnohdy to však nestačí. Pak nastupuje prevence za použití léčivých přípravků, které jsme ještě před třemi desítkami let neznali.

Vývoj počtu vyšetření pozitronovou emisní tomografií (PET) v České republice má vzrůstající tendenci. Zatímco v roce 2009 bylo provedeno 18 184 vyšetření v roce 2016 to už bylo 29 897 vyšetření. I tak ale zůstává Česká republika v oblasti využití radiofarmak pod průměrem vyspělých zemí EU.

Metastazující zhoubný melanom, patří k vysoce agresivním kožním nádorům, jehož výskyt neustále roste – každých 10 let se přibližně zdvojnásobí. Vychází z pigmentotvorných buněk a na jeho vzniku se podílí především ultrafialové záření, a to zejména jeho UVB složka. Díky každoročním preventivním akcím a obecně vyšší informovanosti o nutnosti sledovat si svá mateřská znaménka úmrtnost na toto onemocnění nestoupá. Díky novým převratným imunoterapeutickým přípravkům v onkologii svítá naděje na dlouhý a kvalitní život i pro pacienty s pokročilým onemocněním s metastázami.

Coby revmatické choroby obecně označujeme stavy spojené s bolestí kloubů a svalů, k nimž se řadí ještě některá postižení kůže a pojivové tkáně. V revmatologii došlo v nedávné době k ohromnému posunu v léčebných možnostech. Podle revmatologa prof. Jiřího Vencovského medicína nejvíce ulehčila nejhůře postiženým revmatikům, kterým až do nástupu moderních biologických léků nemoc drasticky ničila kvalitu života. „Rok 2017 byl výjimečný vysokým množstvím nově schválených léčiv. Věříme, že další převratné objevy budou následovat, a to i pro pacienty s revmatickými chorobami,“ říká ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakub Dvořáček.