Trendy zdraví

Nanočástice jsou pouhým okem neviditelné, přesto zásadně proměňují svět kolem nás. Jejich využití se šíří do dalších a dalších oborů. Přinesly lidstvu odolnější displeje telefonů, polopropustný materiál Gore-Tex nebo v minulých měsících hodně zmiňované roušky, které díky nanofiltrům nepropouštějí viry. V České republice se v posledních letech toto odvětví prudce rozvíjí a ve vývoji a průmyslové produkci nanovláken se tuzemsko řadí mezi světové lídry.

Unikátní oční přístroj, který fotí oční pozadí novým revolučním způsobem za použití umělé inteligence, má jako první v ČR k dispozici Oční klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK. Dokonce i u pacientů bez umělého rozšíření zornice umožňuje zaznamenat oční pozadí v rozsahu 133°. Pro srovnání: běžné funduskamery zaznamenají úhel pouze 50°. Přístroj Clarus 700 umožní lékařům přesněji určit diagnózu a ušetří zrak nemocných opakovaných vyšetření.

Genová léčba není již otázkou daleké budoucnosti, ale v současné době již reálnou nadějí pacientů s neuromuskulárními diagnózami, zejména pacientů s diagnózou spinální svalová atrofie (SMA) a svalová dystrofie typ Duchenne (DMD). U SMA je tato léčba v některých zemích světa již dostupná. V EU aktuálně probíhají jednání s Evropskou lékovou agenturou (EMA), dostupná by tato léčba mohla být v příštím roce.

Zdravotní stav každého z nás ovlivňuje řada faktorů. Tři základní jsou věk, pohlaví a geny – ani jeden z nich ale nezměníme. Dále prostředí, v němž žijeme, návyky, životní styl. Pro lepší zdraví můžeme sportovat, nekouřit, jíst podle zásad racionální životosprávy. Můžeme se vyhýbat nadměrnému pití alkoholu a stresu, nechovat se rizikově. Mnohdy to však nestačí. Pak nastupuje prevence za použití léčivých přípravků, které jsme ještě před třemi desítkami let neznali.

Vědci z Laboratoře pro studium vzácných nemocí Kliniky dětského a dorostového lékařství

1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze objevili pod vedením doc. MUDr. Petry Liškové, M.D., Ph.D., a ve spolupráci s britským týmem z University College London, že mutace genu GRHL2 jsou příčinou závažné vady oční rohovky – zadní polymorfní dystrofie typu 4.

Lékařská genetika a genomika v posledních několika letech překročily řadu milníků, které v blízké budoucnosti pravděpodobně změní způsob, jakým se na základě čtení (tzv. sekvenace) a interpretace dědičné genetické informace v DNA provádí prevence, predikce, diagnostika a léčba mnoha onemocnění.

Dosud známou teorii, že degenerativní změny páteře jsou nezvratné, můžeme nyní považovat za překonanou. Důvodem je převratná metoda známého slovenského neurologa MUDr. Pavla Kostky tzv. Impedanční terapie. Tu na konci listopadu osobně představil medicínským odborníkům na českém a slovenském neurologickém kongrese v Brně s cílem ji následně ověřit v biomedicínském výzkumu.

Vědci z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, Ústavu makromolekulární chemie a Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR vyvinuli způsob, jak národovou buňku zabít a za pomoci toxické látky zničit i další rakovinné buňky v jejím okolí. Současné výsledky českých vědců nedávno otiskl prestižní časopis Journal of Medicinal Chemistry.