Trendy zdraví

Myslíte si, že kdo měl neštovice, nemusí se bát pásového oparu? Je tomu přesně naopak. Pouze u toho, kdo už plané neštovice prodělal (nejčastěji v dětství), může dojít k rozvoji pásového oparu. Plané neštovice i pásový opar způsobuje stejný virus – virus varicella zoster. Při primoinfekci (neboli primární/první infekci) vyvolá právě plané neštovice. Po jejich prodělání zůstává virus ve spící formě v těle člověka. Pásový opar je potom způsobený reaktivací tohoto viru. Promořenost virem varicella zoster dosahuje v České republice ve věkových skupinách 5–10 let 70–80 %, u starších věkových kategorií dokonce až 90 až 98 %. Až u 1 ze 3 lidí se může tento virus v průběhu života reaktivovat a způsobit pásový opar.

Způsobuje autismus, vyvolává alergie a astma, obsahuje pro lidský organismus nebezpečný hliník. To jsou jen některé z mýtů a dezinformací, kterými je opředeno očkování, avšak neexistují pro ně jakékoliv vědecké důkazy. Očkování patří mezi nejdůležitější způsoby prevence infekčních chorob, a jako takové má nepopiratelnou zásluhu na záchraně lidských životů.

Přestože dospělí dbají na očkování svých dětí, sami na sebe často zapomínají. Imunitní systém přitom s přibývajícím věkem slábne a dospělí mohou být náchylnější k infekčním onemocněním. Česko je v celkové proočkovanosti své dospělé populace na chvostu Evropské unie. Dlouhodobě nízká proočkovanost oproti ostatním unijním státům je u dospělých starších 18 let zejména u chřipky či klíšťové encefalitidy. Naopak rostoucí trend je patrný u mladé generace, která se nechává očkovat proti infekci lidského papilomaviru (HPV). Na důležitost očkování upozorňuje Světový vakcinační týden, který se letos koná mezi 24. až 30. dubnem.

Velké dohánění nebo také „téma velkých restů“ v důsledku celosvětové pandemie onemocnění Covid-19, to je letošní hlavní poselství v pořadí již 18. Evropského týdne vakcinace. Ten letos připadá na období od 23. do 29. dubna. Letošní evropská osvětová kampaň otevírá tři stěžejní témata: očkování jako prevence proti mnoha nemocem, důraz na dodržování očkovacích schémat a v neposlední řadě se zaměří i na komunikaci odborné veřejnosti s laiky. Vyplývá to z informací, které zveřejnila Světová zdravotnická organizace při OSN (WHO).

Od ledna do listopadu zaznamenal Státní zdravotní ústav (SZÚ) v České republice celkem 665 případů klíšťové encefalitidy, což je o 100 případů více než minulý rok. Nejvíce nakažených bylo v Jihočeském kraji, kde bylo nahlášeno celkem 126 případů. Následuje ho Zlínský a Moravskoslezský kraj, kde však hygienici zaznamenali o polovinu méně případů.

Biotechnologická společnost Novavax uvádí na trh svou novou vakcínu proti COVID-19 pro osoby starší 18 let. Vakcínu lze využít jak v homologním (očkování pouze vakcínou společnosti Novavax i v případě první a druhé dávky), tak heterologním režimu (tj. ve formě posilující dávky v kombinaci s vakcínami jiných výrobců).

V České republice žije podle údajů Českého statistického úřadu přes dva miliony seniorů, což je významná část populace. Přestože lidé starší 65 let jsou vnímáni jako riziková skupina u řady infekčních onemocnění, jako jsou například pneumokokové infekce, v této věkové kategorii je proočkovanost stále na nízké úrovni, a to i přesto, že od září roku 2015 mají senioři vakcínu hrazenou ze zdravotního pojištění. Přitom po dvou letech, kdy výskyt infekčních chorob přenášených vzdušnou cestou byl ovlivněn covidovými opatřeními, se očekává jejich nárůst.

Nenechme se mýlit, vzteklina není exotická choroba. Evropa je stále v ohrožení, jelikož mohou být infikována divoká zvířata. Ve skutečnosti se jedná o jednu z nejhroznějších zoonóz na světě. Vzteklina každý rok zabije téměř 60 000 lidí a z toho až 40 % dětí mladší 15 let. Nejvíc obětí přitom pochází z venkovských částí Afriky a Asie, kde je velmi špatná dostupnost očkování. I proto se světová organizace United Against Rabies (Společně proti vzteklině) s podporou Světové zdravotnické organizace (WHO) zavázala vymýtit vzteklinu do roku 2030.