Trendy zdraví

Alespoň jednu jizvu na těle má snad každý člověk, obvykle jej nijak netrápí, snad jen špatnými vzpomínkami na to, jak vznikla. Jsou však jizvy, které na první ani na druhý pohled vidět nejsou, přesto mohou zabít. Jsou to jizvy na plicích. Typickou nemocí, při níž jizvení probíhá neviditelně, ale pomalu ubírá plochu k dýchání a plíce postupně „tuhnou“, je idiopatická plicní fibróza (IPF). To, že se v plicích něco děje, zjistí obvykle specialista – pneumolog. Při poslechu hrudníku slyší zvuk připomínající chůzi po zmrzlém sněhu nebo rozepínání suchého zipu. Dalším z příznaků IPF jsou paličkovité prsty a nehty ve tvaru hodinových sklíček.

Rakovina plic je nemoc, která zabije drtivou většinu těch, u nichž se objeví. Ničivost choroby spočívá v jejím „tichém“ postupu. Zprvu se výrazně nehlásí, nebolí, a lidé s už jasnými příznaky tak přicházejí pro léčbu pozdě. Osm z deseti nemocných umírá zbytečně – v časných stadiích by šlo nádor odstranit. Takto lékaři bojují o co nejdelší a nejkvalitnější život s pokročilou nemocí. Naprostý předěl v situaci bude znamenat spuštění čtvrtého národního screeningu – plic, který by měl odstartovat na začátku příštího roku. Plicní lékaři o tento nástroj usilovali řadu let a slibují si od něj zvýšení podílu pacientů, kterým lze nádor operativně odstranit – ze současných 15 % až na 50 %. Na záludnost nemoci upozorňují v rámci Světového dne rakoviny plic, jenž tradičně připadá na 1. srpna.

Počet nemocných tuberkulózou se v Česku vůbec poprvé v historii dostal pod 400 případů za rok. Lékaři ale varují před předčasným optimismem, pokles může mít na svědomí to, že se nemocní kvůli koronaviru loni vyhýbali nemocnicím obloukem, a případy tak „doběhnou“ později.Letos uběhlo přesně 139 let od chvíle, kdy německý lékař Robert Koch odhalil zákeřný bacil Mycobacterium tuberculosis, způsobující nemoc zvanou tuberkulóza.

Dušnost při fyzické námaze nebo únava, případně bolest na hrudi – to vše může signalizovat plicní hypertenzi, tedy zvýšený krevní tlak v plicích. Tato nevyléčitelná choroba trápí desítky tisíc Čechů, ale řada z nich o své diagnóze vůbec neví nebo se ji dozví pozdě. Včasná diagnóza a léčba přitom podle lékařů může zabránit vážným zdravotním následkům nebo i smrti. Lidé s plicní hypertenzí jsou navíc jedni z nejrizikovějších pacientů, co se týká onemocnění covid-19. Experti na to poukazují u příležitosti Světového dne plicní hypertenze (5. května). Na chorobu upozorní i modře nasvícené významné budovy v Praze, Brně a Olomouci, a to 5. května večer. Modrá je barvou plicní hypertenze – podle modrých rtů, které pacienti často mívají.

Dušnost, kašel či bolest na hrudi. To jsou hlavní potíže, kvůli kterým lidé navštěvují plicní ambulance. Mnohdy však přicházejí až ve chvíli, kdy jim tyto zdravotní problémy začínají výrazně ztěžovat běžný život, a to většinou právě proto, že jejich řešení odkládali. Jestliže u sebe tyto potíže pozorujete, nebo jste prodělali onemocnění covid-19 a přetrvává u vás kašel, dušnost či výrazná únava, návštěvu pneumologické ambulance neoddalujte.

Únava, vyčerpání, dušnost a celkově snížená výkonost jsou nejčastější pozůstatky prodělané infekce covid-19. Odborníci z Olomouce proto vytvořili sadu cviků, které vyléčeným pomohou dostat se zpět do formy. Vydaná příručka zahrnuje nácvik správného dýchání, silový trénink a doporučení vytrvalostních aktivit. Pravidelné cvičení může podle odborníků zabránit plicní fibróze a pozánětlivému ztuhnutí plic, které jsou vážnými komplikacemi u pacientů vyléčených z koronaviru.

Nejsložitější transplantace plic proběhla ve Fakultní nemocnici v Motole vloni v červnu. Tehdy se pro šestatřicetiletou pacientku, která byla už více než 6 měsíců hospitalizovaná ve VFN kvůli těžké plicní hypertenzi, objevily vhodné dárcovské plíce. Samotný zákrok i celý pooperační průběh byl komplikovaný především proto, že pacientka byla neuvěřitelných 143 dní připojena na umělou plíci, i když dosavadní rekord byl pouhých 79 dní. V důsledku toho došlo při preparaci plicního zkratu k devastujícímu poškození srdce, především levé komory a následnému opakovanému pooperačnímu selhávání srdce.

Společnost Ensana nabízí ve svých lázeňských zařízeních zdravotní pobyty pro pacienty po doléčení nemoci způsobené Covidem-19. Ti mohou získat lázeňský pobyt v Mariánských Lázních od své zdravotní pojišťovny a po prodělané nemoci se pak doléčit v Mariánských Lázní po dobu 3 týdnů. Mariánské Lázně se na doléčení pacientů po prodělaném zápalu plic soustředí již po celá desetiletí. Díky přírodním léčivým zdrojům, kterými jsou zdejší minerální prameny nebo přírodní CO2, vyzkoušeným léčebným metodám, podhorskému tonizujícímu klimatu v nadmořské výšce téměř 700 m.n.m. a dlouholetým zkušenostem zaznamenávají v této léčbě velké úspěchy.