Trendy zdraví

Možnost porodit dítě s utajením identifikačních údajů matky (tzv. utajený porod) je v právním řádu České republiky zakotvena již od roku 2004. Právní úprava týkající se utajeného porodu je v současnosti obsažena v zákonech 372/2011 Sb., č. 48/1997 Sb. a 301/2000 Sb.

Sporadická menstruace, akné, řídnutí vlasů, nadváha i nadměrné ochlupení– to vše mohou být příznaky diagnózy známé jako syndrom polycystických ovarií (PCOS). Předpokládá se, že postihuje 5 až 10 % žen v produktivním věku, přičemž mnohé z nich o své diagnóze ani neví. Ke specialistům na asistovanou reprodukci je často dovedou až neúspěšné pokusy otěhotnět.

Endometrióza patří k nejběžnějším gynekologickým diagnózám. Odhaduje se, že postihuje přibližně každou desátou ženu, ale některé statistiky udávají, že jí trpí až 15 % ženské populace. Přestože si laici toto onemocnění spojují hlavně s bolestivou menstruací, mnohem zásadnější je jeho vliv na plodnost. Ženy s endometriózou, které ještě plánují otěhotnět, by určitě měly navštívit i odborníka na reprodukční medicínu. Endometrióza je hlavní příčinou neplodnosti přibližně u ¼ žen podstupujících IVF.

Chlamydie, kapavka či virus HPV. Časté, avšak bohužel ne jediné pohlavní choroby, jejichž prodělání přivádí české páry do reprodukčních klinik. Ačkoliv někdy probíhají i bez příznaků, výsledkem může být poškozený reprodukční systém. Dá se dnes řešit poškozená DNA spermií? Jak se vypořádat s neprůchodnými vejcovody? A co dělat, když po prodělání pohlavní choroby hrozí onkologická léčba?

„Nemysli na to! Moc se stresuješ, proto se ti nedaří otěhotnět,“ slýchají ženy, které se snaží založit rodinu. Nejenže je tyto výroky často ještě více zdeptají, podle lékařů jsou navíc nepravdivé. Podle specialistů na reprodukci souvislost mezi psychikou a plodností existuje, ale nemá takový význam, jak se jí přisuzuje.

Zvýšená hladina estrogenu u žen je častou příčinou neúspěšných pokusů o početí. Pokud se tělo nachází delší dobu ve stavu hormonální nerovnováhy, výrazně se zvyšuje také riziko rozvoje závažných reprodukčních onemocnění a vzniku rakoviny prsu. Obvyklým viníkem takzvané estrogenové dominance bývá nezdravý životní styl či vysoká hladina stresu. Někdy jsou však důvody komplikovanější. Ačkoli existují různé cesty, jak dostat tělo do hormonální harmonie, účinné řešení často poskytne až odborné vyšetření.

Syndrom polycystických ovarií, známý také pod zkratkou PCOS, je hormonální porucha, která patří mezi nejčastější příčiny ženské neplodnosti. Jde o soubor příznaků spojených s tvorbou malých cyst na vaječnících a týká se až 10 procent žen v reprodukčním věku. Ačkoliv se PCOS často projevuje už od první menstruace, nejvíce žen se o své diagnóze dozví až v momentě, kdy se jim nedaří otěhotnět. Co přesně tento syndrom znamená a jak lze jeho důsledky zmírnit, popisuje ve svém komentáři lékařka a ředitelka reprodukční kliniky Repromeda Kateřina Veselá.

Odkládání rodičovství je trendem s dlouhodobě stoupající tendencí. Odborníci na reprodukční medicínu ho přitom uvádějí jako jednu z hlavních příčin rostoucího počtu IVF terapií. Řešením pro zachování plodnosti v pozdějším věku může být i tzv. social freezing, tedy odběr a zmrazení vlastních pohlavních buněk. Ideální je absolvovat jej co nejdříve, zejména pokud jde o ženy, u kterých kvalita vajíček věkem výrazně klesá. Pacienti s plánovanou onkologickou léčbou mají odběr a kryokonzervaci pohlavních buněk hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, a to i v případě, že jej absolvují na soukromé IVF klinice.