Od příkrmů k běžné stravě | Výživa a gastronomie | Trendy zdraví


Od příkrmů k běžné stravě

29. 7. 2021

Nemléčné příkrmy (komplementární strava) jsou další a důležitou složkou výživy kojenců a společně s mateřským mlékem tvoří dobrý základ zdravého růstu a vývoje. Kdy vlastně začít s prvním příkrmem?

Je dítě kojené?

,,Odborníci doporučují začít s prvním příkrmem ne dříve než od ukončeného 4. měsíce, tzn. od 5. měsíce např. u dětí nekojených nebo částečně kojených. U plně kojených a dobře prospívajících dětí se zpravidla začíná se zařazením nemléčných příkrmů od ukončeného 6. měsíce věku tzn. od 7 měsíce.Tomuto období (17.–26. týden věku dítěte) se říká „okno imunologické tolerance“ a měly by se v něm postupně zavádět všechny základní potraviny, včetně bílkovin, živočišných mléčných výrobků (ne samostatné mléko), vaječného žloutku, lepkových obilovin a ryb," říká nutriční terapeutka Ing. Mgr. Jitka Jirků.

Komplementární strava by v žádném případě neměla ovlivnit délku samotného kojení a její podávání vyžaduje psychomotorickou zralost dítěte (např. schopnost být krmen lžičkou). Podávání příkrmů není doporučeno zahajovat dříve nebo později než je uvedeno výše, neboť takový postup s sebou nese některá zdravotní rizika (malnutrice, poruchy příjmu potravy, alergie, anemie).

Zeleninový příkrm

Přikrmovat začínáme zeleninou. Jedná se o jeden druh, nejčastěji mrkev (nemusí však být pravidlem). Dítěti podáváme před polední dávkou kojení či náhradní mléčné výživy (je možné přejít z počáteční na pokračovací mléčnou kojeneckou výživu). Napoprvé dáme pouze několik lžiček a poté dokrmíme mlékem. U mrkve pak zůstaneme ještě několik dní, nepřidáváme jiný druh, aby bylo možné v případě alergické reakce vyvolané zeleninou odhalit přesnou příčinu (druh zeleniny, na kterou je dítě citlivé). Pokud se žádná reakce neobjeví, můžeme množství zvyšovat postupně až na cca 100 g, přičemž s přidáváním zeleniny snižujeme dávku mléka (kojení/náhradní mléčné výživy), až zeleninou nahradíme celou dávku poledního mléka. Po několika dnech zkoušíme další druhy zeleniny, vždy podle stejného scénáře jako v případě prvního zařazeného druhu.

Nejčastěji zařazovanými a doporučovanými jsou hrášek, brokolice, květák, dýně nebo cuketa. Jednotlivé druhy je možné po odzkoušení i kombinovat, přidávají se i brambory. ,,Roční dítě by mělo denně sníst cca 100 g syrové zeleniny (ve 2–3 porcích), dítě ve věku 2–3 let stejný počet porcí, ale celkové doporučené množství se pohybuje okolo 100–180 g syrové zeleniny na den" vysvětluje Jirků. Příkrmy Hamánek vám postup velmi usnadní – v první fázi můžete vyzkoušet První mrkvičku nebo První hrášek v praktických malých skleničkách. Jakmile zjistíte, jaká zelenina dítě (ne)chutná a hlavně zda na některou nemá nežádoucí reakci, můžete začít s kombinacemi. Hamánek má například První mrkvičku s bramborem anebo Dýňovo-mrkvovou polévku.

Masovo-zeleninový příkrm/vaječno-zeleninový příkrm

Po cca týdnu až dvou se k zelenině přidává uvařené a jemně pomleté maso, nejčastěji drůbeží, hovězí, telecí, libové vepřové či králičí. Množství masa zařazujeme od 20 g a od 7. měsíce se dávka zvyšuje až na 40 g. Maso by mělo být součástí příkrmu každý den, jeden den je možné ho zaměnit s vaječným žloutkem, který musí být z důvodu možných nákaz dostatečně tepelně upravený. Do příkrmu je vhodné přidat i malé množství (cca 1/2–2 čajové lžičky) kvalitního rostlinného oleje. ,,Ryby (začínáme sladkovodními) zařazujeme do jídelníčku dítěte ne dříve než před ukončeným 4. měsícem a ne déle než po ukončeném 7. měsíci, optimálně 1 x týdně, nikoli ve třech letech, jak tomu bylo dříve." dodává nutriční terapeutka. Vhodnou variantou může být například Tuňák se zeleninou a bramborovým pyré, ve větší porci pak třeba Králíka s mrkví a bramborovým pyré od Hamánka.

Ovocný příkrm

Zhruba po 14 dnech se zařazuje do jídelníčku ovocný příkrm. Začíná se opět jemným pyré z vařeného či dušeného ovoce (bez slupek a semínek). Zařazujeme vždy jeden druh a další pak s odstupem 2–3 dní, kdyby se objevila nežádoucí (alergická) reakce. Pro první zařazování ovoce do jídelníčku jsou nejvhodnější jablka, banány, meruňky, hrušky, švestky. ,,Před ukončeným prvním rokem by mělo dítě denně sníst (nejčastěji ve formě svačinek) zhruba 100 g ovoce denně (1 porce je asi 50 g)," zdůrazňuje nutriční terapeutka. Hamánek opět nabízí ovocné příkrmy ve skle, jak jednodruhové, tak kombinované, které jsou určené i pro ty nejmenší děti. Od 6. měsíce a ve chvíli, kdy jednotlivé ingredience vyzkoušíte samostatně, lze přejít i na ovocno-zeleninové příkrmy. Vyzkoušet můžete například kombinaci Jablko s banánem a špenátem nebo Jablko s hruškou a batáty.

Ovocno-mléčný příkrm

S mlékem a mléčnými výrobky (mimo kojení či náhradní mléčné výživy) se dítě začíná setkávat zhruba v 7.-8. měsíci věku, kdy je možné zařazovat tzv. ovocno-mléčný příkrm, složený z neochuceného bílého čerstvého jogurtu a vhodného ovoce. Od 9.-10. měsíce věku je možné podat dítěti i kravské mléko, pouze však na přípravu pokrmů, nikoli jako nápoj.

Do stravy dítěte můžeme postupně vyzkoušet i červenou čočku, je výjimečná tím, že na rozdíl od ostatních luštěnin se nemusí namáčet, nezpůsobuje nadýmaní a je lépe stravitelná. Zároveň červená čočka obsahuje ze všech luštěnin nejvíce železa stopového prvku klíčového pro správný vývoj dítěte (7 gramů/100 gramů nevařené čočky). Hamánek si pro tento účel připravil novinku – Pyré z rajčat, mrkve a červené čočky.

Mějte vždy na paměti, že dítěti se postupně s narůstajícím věkem formují první zásady správné životosprávy a vhodného jídelníčku, které mají obrovský vliv i na stravování v dospělosti.


publikováno: 29. 7. 2021, v rubrice Výživa a gastronomie
Štítky: miminko

Další články v rubrice Výživa a gastronomie:

Design: Jana Pospíšilová, Kód: Karel Koliš | Prohlášení
(c) Trendy zdraví 2009+