Přírodní minerální vody jsou českým fenoménem | Výživa a gastronomie | Trendy zdraví

Přírodní minerální vody jsou českým fenoménem

22. 3. 2022

Každý Čech má na dosah poklad – máme k dispozici tolik podzemních pramenů, že si můžeme dopřát k pití tu nejkvalitnější vodu, která na světě existuje. Je dostupná všem a představuje biokvalitu v pitném režimu. Některé podzemní prameny se využívají ke koupelím v lázních a léčí různé neduhy, jiné nabízejí přírodně čistou vodu k pití, více či méně bohatou na minerální látky, a podporují zdraví v rámci každodenního pitného režimu. Letošní Světový den vody, 22. březen, je tomuto fenoménu věnován.

„Voda přes povrch země postupně prostupuje vrstvou hornin, zatímco ji sama příroda obohacuje o minerály a přírodní CO2, filtruje a chrání před vlivy vnějšího prostředí. Pod povrchem země pak stráví několik měsíců, někdy i stovky a tisíce let,“ vysvětluje spolupracovník AquaLife Institutu hydrogeolog doc. RNDr. Zbyněk Hrkal, CSc. a dodává: „podzemní voda není vidět, skrývá se hluboko v horninách pod zemí. Po vodě fixované v ledovcích se jedná o největší zdroj převážně sladké vody, který má lidstvo k dispozici.“

Voda, která je v podzemí delší dobu, se velmi často změní ve zcela unikátní podzemní vody, které nazýváme vody minerální. Jsou zárukou čistoty, protože lidské znečištění nemá příliš velkou šanci proniknout do hloubky jejich vzniku. Přírodní minerální vody, stejně jako pramenité a kojenecké, mají původní složení, neobsahují chemické přídatné látky, nedezinfikují se, jsou přírodně čisté. Jejich složení zůstává stejné od hlubinného pramene až ke spotřebiteli.

Nejběžnějším typem minerálních vod v Česku jsou vody uhličité, tzv. kyselky. Ideální podmínky pro ně vytváří jedinečný česko-slezský vulkanický oblouk, který se prostírá od Františkových Lázní přes Mariánské Lázně, Karlovy Vary, Doupovské hory a dále přes oblast Poděbrad, Náchodu, Nízkého Jeseníku a Moravské brány až do Luhačovic. „Základní rozdíl mezi kyselkami jednotlivých struktur Českého masivu spočívá v zastoupení rozpuštěných látek, které vyplývá z vlastností prostředí vzniku a hloubek formování přírodních minerálních vod,“ doplňuje doc. Hrkal.

Nejhlouběji vzniká karlovarská minerální voda, která se využívá především pro pramen Vřídlo, léčící jaterní, žaludeční a střevní choroby. Pásmo tvorby této minerální vody je kolem 2000 m. Pokud jde o vydatnost, tu má největší vrt v Teplicích, a to 4700 l/min – využívá se pro prameny Pravřídlo a Hynie, sloužící k léčbě pohybového ústrojí a cévních nemocí.

„Minerální voda určená pro pitný režim se z vrtů čerpá dálkově řízenými nerezovými čerpadly a je dopravena nerezovým potrubím do zásobníku pro jednotlivé stáčecí linky, bez dotyku lidské ruky. V uzavřeném stáčecím bloku se poté plní a uzavírají lahve,“ říká balneotechnička Ing. Jana Ježková, předsedkyně Svazu minerálních vod. „Využívání přírodních zdrojů minerální vody podléhá povolení, je hlídáno a limitováno množstvím možného odběru i minimální hladinou ve zdrojích. Měření se provádí kontinuálně a data jsou předávána Českému inspektorátu lázní a zřídel, který sleduje čerpání minerálních vod a kontroluje dodržování stanovených limitů,“ objasňuje Ing. Ježková. Výrobci balených přírodních vod využívají jen 0,02 % z celkových zásob podzemních vod, navíc z obnovitelných zdrojů, a to pouze pro pitný režim, takže se s nimi neplýtvá.

Přírodní minerálky jsou výhodnou a odborníky doporučovanou součástí každodenního pitného režimu. Doplňují tělu důležité minerální látky (např. hořčík, vápník, draslík) v dobře dostupné formě, díky které je tělo dokáže náležitě vstřebat a využít. Mají prokazatelný fyziologický účinek (obsahují alespoň jeden prvek s blahodárným působením na organizmus), a proto nabízí víc než obyčejná voda. Každý si může vybrat podle svých potřeb a chuti – minerálka s plátkem citrónu v české křišťálové sklenici je chuťově i esteticky malá každodenní radost.


publikováno: 22. 3. 2022, v rubrice Výživa a gastronomie
Štítky: minerály, prevence, voda

Další články v rubrice Výživa a gastronomie:

Design: Jana Pospíšilová, Kód: Karel Koliš | Prohlášení
(c) Trendy zdraví 2009+